Rozhodnutí, jakým směrem zaměří svou dobročinnou snahu, zpravidla vychází z jejich osobní zkušenosti a přináší jim radost srovnatelnou s investičními výnosy, ukazují data průzkumu J&T Banka Wealth Report, který mapuje chování dolarových milionářů už 15 let.
Vysoké zhodnocení sice nadále zůstává hlavním cílem správy majetku – v Česku jej jako prioritu uvádí 43 procent dolarových milionářů, ale své pevné místo při rozhodování o dalším osudu bohatství postupně získává i filantropie.
Stále častěji je respondenty průzkumu popisována jako „zdroj radosti“, ale také „investice do smyslu“, tedy oblast, která nepřináší finanční výnos, ale společenský přínos a pozitivní odkaz. Pro vlastní potěšení a osobní rozvoj se jí ve volném čase aktivně věnuje sedm procent českých dolarových milionářů, tedy zhruba dvakrát více než obecná populace.
Ještě v roce 2015 byla filantropie mezi českými dolarovými milionáři chápána především jako morální závazek. Řada z nich tehdy v rámci průzkumu J&T Banka Wealth Report zdůrazňovala, že svůj úspěch berou jako výsledek píle, ale i určité dávky štěstí.
Pomoc druhým proto vnímali jako přirozenou formu oplácení společnosti. Podpora měla často lokální charakter a byla spíše nahodilá – šlo zejména o příspěvky konkrétním lidem nebo ověřeným organizacím.
Od charity k vlastnímu projektu
Zatímco před deseti lety šlo často o spontánní podporu – například když podnikatel přispěl místní nemocnici nebo sportovnímu klubu, nebo poslal dar na základě aktuální tragické události, dnes úspěšní Češi stále častěji přemýšlejí podobně jako investoři.
Zakládají vlastní nadace, nastavují dlouhodobé programy a sledují, jaký skutečný dopad jejich peníze mají. Filantropie se tak posouvá od jednorázového daru k systematické práci na řešení konkrétních společenských problémů.
V minulosti čeští dolaroví milionáři preferovali především velké a prověřené charitativní organizace, které znamenaly záruku, že jejich prostředky doputují ke správnému cíli. Dnes je podle J&T Banka Wealth Reportu patrný zásadní posun: Filantropie se stále více řídí logikou strategického plánování.
Takzvaná strategická filantropie znamená, že dárce si předem definuje oblast, které se chce věnovat, stanovuje měřitelné cíle a průběžně vyhodnocuje skutečný dopad své podpory – podobně jako by přistupoval k podnikatelskému projektu.
Místo jednorázového příspěvku zavedené organizaci tak dárce buduje vlastní struktury – rodinné nadace nebo účelové fondy – které mu umožňují být přímo součástí procesu a dlouhodobě sledovat, kam jeho prostředky míří a co přinášejí.
Motivace k systematickému zapojení do filantropie přichází různými cestami. V řadě případů jde o reakci na konkrétní osobní zlom – nemoc v rodině nebo jinou silnou zkušenost, která změní pohled na smysl majetku. Nezřídka ale strategická filantropie přichází také spolu se změnou role, jako je například předání vedení firmy.
Zatímco v roce 2015 respondenti v odpovědích mnohdy přiznávali únavu z vlastní správy majetku a řízení podnikání, v loňském roce už čeští dolaroví milionáři (průměrný věk 58 let, pozn. aut.) uváděli, že nacházejí nový smysl právě v projektech s hlubším lidským příběhem, do nichž mohou svůj majetek aktivně vtisknout.
Nadace jako škola pro nástupce
Zásadně se mění také generační pohled na majetek. Zatímco starší generace zakladatelů firem se soustředila především na výkon a budování majetku, mladší generace se stále více ptá po smyslu a společenském dopadu.
Filantropické projekty tak přirozeně vznikají jako prostor, kde se obě generace potkají nejen nad otázkou, komu pomoci, ale především nad tím, co jako rodina vyznávají a jaké hodnoty chtějí předávat dál.
Filantropie se dnes stává jedním z nástrojů, jak mladší generaci připravit na odpovědnost spojenou s majetkem. Rodinné nadace fungují jako praktická škola hodnot, kde se nástupci učí rozhodovat o projektech, přemýšlet o hlubším dopadu a nést odpovědnost za efektivní správu majetku.
Společná práce na filantropických projektech se tak stává prostorem, kde nástupci přirozeně přebírají rodinné hodnoty a učí se strategicky uvažovat o dlouhodobém smyslu a efektivitě využití majetku. Filantropie v tomto pojetí přestává být jen službou společnosti – stává se nástrojem mezigeneračního předávání toho nejdůležitějšího, co rodina má.
Autorka je předsedkyně představenstva společnosti J&T Family Office
(Redakčně upraveno)
