Finsko ovšem není na ruském plynu závislé jakkoli zásadněji. Dováží sice podstatnou část plynu právě z Ruska, avšak plyn jako takový představuje pouze přibližně pět procent energetického mixu skandinávské země. Finsko se navíc společně s Estonskem chystají pronajmout si plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn.
Jde o speciální plavidlo, které bude nejprve kotvit u estonských břehů a posléze se přesune k břehům finským. Loď funguje jako zásobník zemního plynu a současně jako regasifikační jednotka, kde zkapalněný plyn získává opět své plynné skupenství, aby mohl být přepravován plynovodem.
Stěžejním důvodem, proč Kreml zřejmě Finy od svého plynu odpojí, je fakt, že Helsinky odmítají platit v rublech. V tomto tedy následují příklad Polska a Bulharska, které rovněž na platbu v rublech nepřistoupily, přičemž jim Putin plyn již v dubnu odpojil.
Většina zemí EU ovšem na platbu v rublech zřejmě přistoupí. Velké energetické podniky EU – italský Eni, německý Uniper či rakouský OMV – si buď již rublový účet u ruské státní Gazprombanky zřizují, nebo tak učinit hodlají. A to přesto, že Evropská komise má takový krok za porušení sankcí EU proti Rusku.
Toto své stanovisko ale zatím deklaruje pouze verbálně, nikoli písemně. Což znamená, že oficiálně v dané věci mlčí. Jedná se zjevně o taktické mlčení, které vlastně signalizuje, že Brusel přivře očí nad tím, že si odběratelé z EU zřídí rublový účet a zahájí platbu v ruské měně.
Ve zmíněném německém Uniperu drží ovšem více než 75podíl finská energetická skupina Fortum, kterou z takřka 51 procent ovládá finský stát. Pokud si tedy Uniper rublový účet u Gazprombanky zřídí, de facto bude platit, že i Finové na platbu v rublech přistupují rovněž.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
