Fiskální stimuly slouží v časech slabší poptávky jako podpora ekonomické aktivity, včetně investic a zaměstnanosti, přičemž Německo mimo svůj hlavní rozpočet vynaloží dohromady dalších asi 500 miliard eur. Balíček, který schválili v březnu minulého roku, má v nejbližších letech směřovat do infrastruktury, projektů souvisejících s klimatem a na obranu.
Nejnovější makroekonomické údaje přinesly pozitivní zprávy a náznak, že se očekává příliv veřejných investic. Podle Bank of America (BoA) nové objednávky v německém průmyslu vzrostly na tříměsíční anualizované bázi o 40 procent.
Banka podle CNBC uvedla, že růst se týkal zejména segmentů těžkých strojů, elektrotechniky a obrany. Zlepšení se ukázalo i meziměsíčně, přičemž Spolkový statistický úřad zveřejnil, že objednávky v prosinci vzrostly o téměř 8 procent.
Šlo tak o solidní výkon vzhledem k očekávanému více než 2% poklesu, přičemž to byl nejsilnější růst od roku 2023. Ve sledovaném období vzrostly objednávky na kovové výrobky, strojírenství a elektroniku, avšak na druhou stranu klesly objednávky na vojenská vozidla a automobily.
Rok 2026 jako očekávaný rok růstu
Bank of America zároveň zvýšila odhad růstu Německa v tomto roce na jedno procento, zatímco růst v eurozóně vidí na 1,2 procenta. Optimisticky to vidí i banka Goldman Sachs, přičemž taková fiskální politika by měla tvořit polovinu růstu.
Analytici z Goldman však upozorňují na ambiciózní cíle, jejichž realizace může zaostávat, ale dodávají, že rozsah expanze je významný. Dlouhodobě mohou průmyslové objednávky podporovat zejména výdaje směřující do obstarávání, údržby, dopravy, digitalizace a energetiky.
Když roste Německo, je to přínosem i pro zbytek Evropy, jelikož jde o klíčového a největšího obchodního partnera. Průzkum BoA dále ukázal, že až 63 procent dotázaných považuje finanční balíček za hlavní motor růstu pro Evropu, přičemž poptávka po určitých výrobcích se může projevit v celém regionu.
Celkem 59 procent naopak očekává, že vyšší výdaje EU věnované na obranu mohou pomoci odpoutat se od politiky a vývoje v USA. Zejména pokud vezmeme v úvahu očekávané zpomalení ve Spojených státech.
Co se očekává na trzích?
Průzkum ukázal optimismus i v souvislosti s kapitálovými trhy. Rekordně nejvyšší procento respondentů průzkumu, až 74 procent, očekává v nejbližších měsících zrychlení růstu, přičemž růst evropských akcií v nejbližším roce očekává až 89 procent investorů. Největší potenciál by měly mít průmysl a materiály a samotný německý akciový trh by měl být v Evropě nejpreferovanější.
Jak uvádí portál Investing, Bank of America upozorňuje, že dvouciferný růst akciového trhu v posledních měsících již může zohledňovat tato pozitivní očekávání a zároveň dodává, že pokud by se makroekonomické údaje nezlepšovaly, trh může reagovat opačným směrem. Rizikem zůstává i slabší růst soukromé poptávky.
Do hry vstupuje i geopolitický rozměr. Podle agentury Reuters zvažuje Německo nákup dalších stíhaček ze Spojených států, což by mohlo prohloubit obrannou spolupráci s Washingtonem. Země by měla zakoupit více než 35 stíhaček, které pořídila v roce 2022, přičemž cena jedné je asi 80 milionů dolarů.
Podle německé vlády nepadlo žádné oficiální stanovisko. Potenciální objednávka je v rozporu s osamostatněním Evropy od USA a zároveň může oslabit společný německý projekt s Francií. Kancléř Friedrich Merz navíc zpochybnil potřebu vyvinout nový pilotovací systém stíhaček, který měl být účelem projektu.
Autorka je analytička InvestaGo
(Redakčně upraveno)
