Podle jeho slov navíc dosavadní nárůst cen energetických komodit nepředstavuje významné riziko pro dosahování inflačního cíle. Důraz guvernéra na vývoj jádrové inflace by navíc mohl naznačovat, že ČNB může část dopadů dražší ropy výjimkovat.
Scénář zvyšování sazeb se tedy nezdá být aktuální a proti jejich poklesu naopak hovoří přetrvávající proinflační tlaky z domácí ekonomiky, ke kterým se nyní přidává riziko plynoucí z vyšších cen energetických komodit. Ve výsledku tedy ponecháváme naši prognózu úrokových sazeb ČNB beze změny a do konce roku očekáváme jejich stabilitu.
Česká národní banka v souladu s očekáváními ve čtvrtek úrokové sazby nezměnila. Základní repo sazba zůstává na 3,5 procenta a její výše by tak z měnověpolitického hlediska měla být nadále mírně restriktivní, když politicky neutrální úroveň je většinou odhadována poblíž tří procent.
Tento výsledek byl v souladu s jednohlasným analytickým konsensem, stejně tak i zhruba s tím, co zaceňoval finanční trh. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny podpořilo všech sedm členů bankovní rady.
K pokračující stabilitě sazeb přispívají přetrvávající proinflační rizika zesílená konfliktem na Blízkém východě. Inflace, která v únoru klesla z 1,6 na 1,4 procenta meziročně, se nachází pod dvouprocentním cílem i poslední prognózou centrální banky, neboť ta pro únor očekávala 1,6 procenta.
Důvodem jsou však zejména volatilní složky energií a potravin. Jádrová inflace a růst cen služeb naopak zůstávají nad cílem, když v únoru meziročně dosáhly 2,7 procenta, resp. 4,5 procenta. K tomu přispívá i pokračující svižný růst mezd, který ve čtvrtém čtvrtletí 2025 činil 7,4 procenta a o 0,3 procentního bodu tak předčil prognózu ČNB.
Spolu se spotřebitelským sentimentem tak roste i poptávka domácností, která by měla být hlavním tahounem námi odhadovaného letošního růstu ekonomiky o 2,7 procenta. Současný konflikt na Blízkém východě a s tím související výrazný nárůst cen energetických komodit významně zvyšuje rizika ve směru vyšší budoucí inflace a zesiluje tedy důraz na opatrnost centrální banky.
Diskuze o zpřísňování měnové politiky jsou ale pro ČNB nejspíše předčasné. My jsme prozatím zvýšili náš odhad letošní inflace pouze mírně, a to z 1,6 na 1,8 procenta. To je však postaveno na předpokladu jen dočasného působení ropného šoku, bez významnějších přelivů do ostatních složek inflace, a jeho následného postupného odeznění ve druhé polovině letošního roku.
Vliv dražší ropy navíc v naší aktualizované prognóze kompenzuje slabší dynamika cen potravin na začátku letošního roku, než s jakou jsme původně počítali. Rizika naší prognózy tudíž zůstávají vychýlena ve směru vyšší letošní inflace. Nadále přitom platí, že síla dopadů současného energetického šoku se bude odvíjet od délky a intenzity blízkovýchodního konfliktu.
S ohledem na stále mírně restriktivní působení měnové politiky a nízkou celkovou inflaci se ČNB nachází v relativně komfortní pozici. Tu navíc posiluje skutečnost, že ekonomika je nyní pravděpodobně vůči energetickým šokům více odolná, než byla před válkou na Ukrajině.
K tomu pomohly významné investice do energetické efektivnosti a rostoucí obliba smluv na dodávky energií s fixovanou cenou. Možná i v souladu s tím vykazuje také česká koruna neobvyklou odolnost, když od vypuknutí války na Blízkém východě ztratila vůči euru pouze zhruba jedno procento.
Guvernér Michl na tiskové konferenci vyzdvihl příznivou výchozí pozici centrální banky a kladl důraz na vývoj jádrové inflace. Příznivá výchozí pozice podle něj souvisí s již zmíněnou restriktivní úrovní úrokových sazeb a nízkou inflací.
Zároveň dodal, že podle aktualizované prognózy ČNB, která již částečně zohledňuje zvýšené ceny ropy, by se celková inflace měla letos nacházet pod dvěma procenty a v příštím roce v těsné blízkosti inflačního cíle. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená.
Aleš Michl několikrát zdůraznil, že vývoj jádrové inflace má pro centrální banku primární důležitost, a to i přesto, že ostatní položky inflace mohou dočasně vykazovat vyšší růst. To může naznačovat, že by část dopadů vyšších cen ropy mohla centrální banka výjimkovat.
Podle guvernéra je důležité, aby se vyšší ceny energií nepromítly do zvýšení inflačních očekávání. Rizika výhledu plnění inflačního cíle jsou podle něj nyní zhruba vyrovnaná, přičemž makroekonomické dopady blízkovýchodního konfliktu představují významnou nejistotu.
Guvernér Michl zároveň uvedl, že dosavadní dopady konfliktu podle analýzy sekce měnové neohrožují setrvalost nízkoinflačního prostředí. Další kroky centrální banky budou podle jeho slov založeny na vyhodnocení nových dat a závěrů analýz.
Naši prognózu úrokových sazeb ČNB prozatím ponecháváme beze změny a nadále tedy očekáváme jejich stabilitu do konce letošního roku. Kombinace přetrvávajících domácích proinflačních tlaků a nárůstu cen energetických komodit nejspíše znamená, že scénář snižování úrokových sazeb již nejspíše nebude nějakou dobu na jednacím stole bankovní rady.
Scénář zvyšování sazeb se ale také podle výše uvedených výroků guvernéra Michla nezdá být aktuální a podle nás přijde na přetřes až ve chvíli, kdy bude zřejmé, že se nárůst cen energií začne promítat také do ostatních složek inflace.
Samotný nárůst cen energií je externí povahy a centrální banka s tím příliš nezmůže, na druhotné efekty by ale již reagovat nejspíše musela. Síla těchto druhotných efektů bude záviset nejen na tom, kde a po jakou dobu se ceny energetických komodit usadí, ale rovněž na síle tuzemské poptávky.
Ta ve výsledku rozhodne to tom, do jaké míry by mohli prodejci promítnout zvýšené náklady na energie do konečných cen. Současný růstový trend spotřebitelské poptávky tak může situaci ohledně druhotných efektů pro centrální banku ztížit.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
