Většina peněz vzniká úplně jinak, než si mnoho lidí myslí – vytvářejí je banky, když poskytují úvěry. Současná ekonomika je nastavena tak, že se víc vyplatí peníze si půjčovat a investovat, než je jen spořit. Jedním z klíčových důvodů znehodnocování peněz je způsob, jakým dnes peníze vznikají. Banky totiž vytvářejí nové peníze tím, že poskytují úvěry.
Jakmile si někdo vezme půjčku nebo hypotéku, banka doslova „vytvoří“ nové peníze. Stejný princip platí, když banky kupují státní dluh. Tímto způsobem vzniká naprostá většina peněz v oběhu. A čím víc se jich tvoří, tím menší hodnotu mají. Množství peněz v oběhu aktuálně přibývá mnohem rychleji než produkce zboží a služeb, to vede ke zdražování – tedy k inflaci. Ta pak snižuje hodnotu úspor.
Mnoho lidí nechápe, proč s větším objemem peněz v oběhu rostou ceny. Důvody jsou ale jednoduché. Lidé mají zkrátka víc peněz k utrácení. Když banky poskytují více úvěrů, roste objem peněz v ekonomice. Firmy i domácnosti mají víc peněz na nákupy, investice nebo spotřebu – dochází k peněžní iluzi.
Poptávka pak následně převyšuje nabídku, výrobci nestíhají pokrýt rychle rostoucí zájem, a protože zákazníci jsou ochotní platit víc, firmy zvyšují ceny. Roli hraje i psychologie – pokud lidé očekávají, že ceny porostou, začnou utrácet dřív a víc. To dále opět zvyšuje poptávku, a tím i inflaci.
Za posledních deset let se v Česku množství peněz v oběhu víc než zdvojnásobilo. V takovém prostředí se stále výrazněji ukazuje, že klasické spoření nestačí. Tradiční formy totiž inflaci obvykle neporazí. Lidé proto stále častěji hledají způsoby, jak uchovat hodnotu svých peněz. Jednou z možností, která se opakovaně osvědčila, je ukládání úspor do fyzického zlata.
Od roku 2013 vzrostla peněžní zásoba ze zhruba tří bilionů korun na sedm bilionů. S tím rostly i ceny – nemovitostí, služeb, ale i zlata. Právě zlato se v tomto období ukázalo jako jeden z nejlepších způsobů, jak uchovat hodnotu peněz.
Zatímco úspory na běžném nebo spořicím účtu kvůli inflaci ztrácely na hodnotě, zlato v průměru rostlo rychleji než inflace. Dokonce i v porovnání s nemovitostmi si vedlo velmi dobře – navíc má tu výhodu, že ho není třeba opravovat, pronajímat ani danit. Je snadno uchovatelné a přenositelné.
Výhodou zlata je jeho jednoduchost a směnitelnost, proto stále více lidí ukládá své úspory do žlutého kovu. Pro necelých 60 procent Čechů představuje zlato srozumitelnou ochranu proti inflaci. Za posledních deset let vzrostla cena zlata v korunách o bezmála 200 procent – tedy více než inflace i průměrné zhodnocení běžných finančních produktů.
Zlato lze nakoupit snadno i v malém množství a bezpečně uchovávat doma nebo k tomu určených depozitech. Zatímco nemovitosti, akcie nebo kryptoměny vyžadují znalosti a čas, zlato je stabilní a snadno pochopitelnou volbou i pro konzervativnější investory.
Nevyžaduje péči, správcovské poplatky ani složité rozhodování. V dobách ekonomické nejistoty nebo rostoucí inflace jsou právě tyto vlastnosti zásadní – zlato funguje jako taková pojistka i proti geopolitickým rizikům, která jsou rok od roku citelnější.
Rostoucí zájem o zlato ukazuje, že lidé začínají přemýšlet o svých financích jinak než dřív. „Lidé už nehledají jen nejvyšší úrok nebo výhodnou slevu, ale čím dál víc si uvědomují potřebu chránit své úspory před riziky, která nejsou na první pohled vidět – jako je znehodnocení měny.
Tento trend ukazuje posun v přemýšlení o hodnotě peněz – od důvěry v systém ke konkrétní, hmatatelné formě ochrany majetku, jakou zlato bezpochyby je a bude.
Autor je ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy
(Redakčně upraveno)
