I v Česku se tisknou peníze, ale jinak

Tištění peněz je zjednodušený, ale srozumitelný výraz pro množení peněžní zásoby, bez reálného podkladu, byť se to dnes odbývá klikáním na počítačích. Přebytek peněz na trhu pak jejich cenu znehodnocuje a následkem bývá růst inflace, z mezinárodního pohledu pak znehodnocení měny.
Na rozdíl od americké centrální banky v Česku dnes netiskne peníze ČNB, ale vytvářejí je komerční banky při poskytování úvěrů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Přebory v tištění peněz uspořádala Česká národní banka (ČNB) v letech 2013 až 2017, kdy si „natiskla“ přes dva biliony korun, za které fikaně nakoupila eura do svých rezerv. Tehdy se používal výraz „devizová intervence“, jejímž cílem bylo znehodnocovat českou korunu, aby se exportéři měli dobře, ale obyvatelstvu to přineslo dražší benzin a zahraniční dovolené.

Tištění peněz však neskončilo. Jen v roce 2020 byla vytištěna každá desátá koruna v české peněžní zásobě. A jen v letošním roce se peněžní zásoba podle posledních údajů ČNB z konce dubna zvýšila o 291 miliard korun.

PSALI JSME:
Dva roky od konce devizových intervencí

Celková výše české peněžní zásoby tak v dubnu dosáhla na 5 472 miliard korun. Z toho oběživo – bankovky a mince včetně pamětních činí zhruba jen 712 miliard korun, vše ostatní jsou v podstatě digitální peníze vyrobené v počítačích bank.

Na rozdíl například od americké centrální banky ale v Česku dnes netiskne peníze ČNB, ale vyrábějí je komerční banky při poskytování úvěrů. Banky při poskytování úvěrů nepoužívají peníze svých spořivých klientů, jak by se mohlo zdát, nýbrž vždy vytvoří nové. Reálnou hodnotu pak takto vzniklým korunám dávají dlužníci tím, že na splátky musejí poctivě vydělat.

PSALI JSME:
Prošla novela zákona o ČNB. Ekonomika s národní měnou vyžaduje silnou národní banku

Masivní tištění peněz samozřejmě nabízí úvahu o růstu inflace, ba hyperinflace, ale v českém případě se tento jev projevuje pouze v určitém segmentu, nejviditelněji v ceně bytů. „Peníze vznikají z úvěrů a těch bylo opravdu rekordně,“ píše v C-Journalu hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal. „Lidé si ale většinu peněz berou na úvěrech hypotečních a firemních. Tyto peníze pak tečou do nemovitostí a nafukují ceny tam.“

Spolu s nízkými úroky rekordně roste množství hypoték a všechny tyto peníze dál zvyšují ceny nemovitostí. Osmiprocentní či vyšší inflace v cenách bytů dnes nikoho nepřekvapuje. Protože ceny viditelného spotřebního zboží nestoupají takovým tempem, lidé to většinou ani nevnímají, berou to jako součást života. Jak poznamenává Stroukal: „Inflace tu je, jenom se schovává.“

PSALI JSME:
Je jen otázkou času, kdy čeští politici umožní ČNB kvantitativní uvolňování trvale

Zavřít reklamu ×
  1. Za komunistů byly peníze podloženy zlatem. O to zlato jsme byli okradeni zrádnými politiky. Dnes jsou peníze jen papírky na jejich půjčování na úrok se pakují židovské lichvářské banky.

    • Peníze byly podloženy zlatem jen zčásti a spíš formálně. Jinak souhlasím. Banky jsou lichváři podporované státy. Kdyby měla ekonomika růst jen o množství vytěženého zlata, skomírala by. Celosvětově. Nafouknuté peníze jsou skutečně jen poukázky na zboží a mají hodnotu jen papíru a nákladů na jejich potisk. Proto se také čím dál míň používají, byť v Česku jejich objem roste. Kde jsou? V šedé ekonomice a pod polštářem.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Česko si šlape po stovkách miliard korun. Zlato netěží od roku 1994

Analýza
Ačkoli se už od roku 1994 v Česku žádné zlato netěží a v nejbližší době zřejmě ani těžit nebude, dobývání zlata má v českých zemích dlouhou tradici. Pod povrchem naší země se nachází stovky tun tohoto cenného kovu v hodnotě několik stovek miliard korun. Některá ložiska přitom patří mezi velice hodnotná.
Rolovat nahoru