Horentní sumy za zeleninu jdou do zahraničí. Navíc za zeleninu bez skutečné garance kvality a nezávadnosti

Jíme málo zeleniny, přestože je zdravá. Alespoň ta tuzemská. Desetinásobné překročení maximálních legálních limitů zbytků pesticidů (Maximum Residue Levels – MRL) u papriky z Maďarska, nebo dokonce čtyřicetinásobné u pekingského zelí z Polska – to jsou jen nejkřiklavější případy, které v posledních letech odhalily kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), která v rámci projektu „Fandíme řemeslu“ sdružuje mimo jiné i Zelinářskou unii Čech a Moravy upozorňuje na tyto alarmující čísla.
Čeští strávníci mají podle údajů ZUCM na vrcholu žebříčku oblíbenosti papriku, cuketu, špenát, mrkev a brokolici, tedy všechno druhy zeleniny, která se u nás pěstuje. Foto: Depositphotos.com

Ročně zkonzumujeme zhruba 900 tisíc tun zeleniny, kontroly SZPI zmapují méně než jedno procento. Za rok jich bývá kolem 400. Všechna alarmující zjištění se ale týkají zeleniny z dovozu. Ta, kterou na trh dodávají tuzemští producenti, v posledních letech obstála bez problémů. Jenže dovoz kryje většinu tuzemské spotřeby.

„My jsme schopni naplnit většinu poptávky českých spotřebitelů v letních měsících a během sezony. Pak přijde skladová sezona a tam už jsme zcela závislí na dovozu,“ říká předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petr Hanka.

Víc zeleniny by zachránilo miliony životů

Spotřeba zeleniny v ČR navíc stále výrazně zaostává za doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle ní by jí měl každý z nás denně zkonzumovat 400 gramů, ve skutečnosti je to jen 240 gramů na osobu a den. WHO své doporučení doprovází statistikou, podle níž je nízká spotřeba zeleniny a ovoce jedním z 10 nejrizikovějších faktorů globální úmrtnosti. Podle ní by se dodržováním výživových doporučení dalo ročně na celém světě zachránit 2,7 milionu životů.

Podle Hanky je Česká republika v pěstování zeleniny soběstačná jen zhruba ze třetiny. Hůře je na tom už jen Lucembursko. Naopak polští zelináři vypěstují v až dvojnásobek vlastní spotřeby. „Veškeré ty horentní sumy, které museli spotřebitelé platit za zeleninu v letošním roce, jsou peníze, které odešly do zahraničí, navíc bez skutečné garance kvality a nezávadnosti,“ dodává.

Zelenina s rodokmenem

Jediným způsobem skutečně efektivní kontroly je podle předsedy ZUČM kontrola celého pěstebního systému, který je dán pravidly integrované produkce zeleniny. „Mluvíme o ‚zelenině s rodokmenem‘, která je čerstvá, chutná a bezpečná pro spotřebitele,“ vysvětluje Hanka. ZUČM chce tento přístup prosadit u celé domácí produkce.

„Osobně fandím všemu, co je české a kvalitní, a jako spotřebitel dávám takovým produktům přednost,“ dodává Josef Jaroš, většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo a garant projektu Fandíme řemeslu. Tento projekt organizovaný ze strany AMSP ČR usiluje o zvýšení prestiže řemesel v celé společnosti. „Připojilo se k němu přes 20 cechů a řemeslných společenstev z nejrůznějších oborů, včetně ZUČM,“ připomíná členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena