Banky rychlým podzimním a zimním zdražováním hypoték loni koncem roku „napravovaly“ situaci, ve které se ocitly předtím v létě. Rozpětí mezi průměrnou sazbou hypoték a dvanáctiměsíční sazbou mezibankovního trhu PRIBOR se tehdy ztenčilo na svoji nejnižší úroveň minimálně od začátku roku 2003, od kdy Fincentrum Hypoindex svůj ukazatel sestavuje.
Jinými slovy, banky na hypotékách vydělávaly nejméně za posledních více než patnáct let. Stálo jim to ovšem za to. Udržováním nízkých sazeb hypoték ukořistily či alespoň udržely tržní podíl v době, kdy Češi pospíchali s žádostí o hypotéku z důvodu říjnového zpřísnění podmínek jejich poskytování. V říjnu Češi sjednali historicky druhý nejvyšší měsíční objem nových hypoték, přesahující 24 miliard korun.
I v listopadu byl objem nadále na loňské poměry nadprůměrný, čítající takřka 19,5 miliardy korun, a to navzdory již citelně rostoucím sazbám. Jednalo se stále o efekt zmíněného uspíšení žádosti o hypotéku v souvislosti se zpřísněním podmínek jejich poskytování, protože jednotlivé banky přecházely na přísnější podmínky postupně. Ve statistice se zpřísnění podmínek a s ním související ochlazení zájmu o hypotéky projevuje naplno až právě nyní. V prosinci 2018 už si klienti sjednali podprůměrný objem hypoték – alespoň tedy v kontextu roku 2018 –, a to ve výši necelých patnácti miliard korun.
V letošním roce lze čekat další ochlazování zájmu o hypotéky, které bude pramenit jak z jejich přísnějších podmínek, tak z pokračujícího růstu úrokových sazeb a stále zdražující nemovitostí. Reality zdražují kvůli pomalé výstavbě. Růst úrokových sazeb by však nakonec nemusel být tak výrazný, jak se ještě nedávno zdálo. Tržní úrokové sazby, od nichž se sazby hypoték odvíjí, totiž v posledních týdnech překvapivě klesají.
Souvisí to s obavami ze zpomalení globálního ekonomického růstu a s hrozbou další eskalace napětí v mezinárodních obchodních vztazích. Tyto nálady zmírňují inflační očekávání a částečně také dávají celému středoevropskému regionu vyniknout jako svého druhu bezpečnému útočišti v časech nejistoty. To pak vede ke snížení výnosů dluhopisů a v důsledku i ke zmírnění tlaku na růst tržních sazeb a výhledově tedy i sazeb hypotečních.
Česká národní banka letos přistoupí nakonec nejspíše jen ke dvěma zvýšením sazeb. Její opatrnější postoj ke zpřísňování měnové politiky rovněž zmírní tlak na růst hypotečních sazeb. Ty se tak letos vyšplhají maximálně k úrovni 3,6 procenta, při zhoršení globálních ekonomických podmínek nelze ale vyloučit ani jejich stagnaci kolem nynější úrovně, a dokonce mírný pokles. Kdo si hypotéku nestihl sjednat před nynějším zdražením, zatím nemusí nutně smutnit.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
