Tento výsledek byl mírně pod očekáváním trhu, které činilo 2,2 procenta. Jádrový index PCE, který nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, ve stejném období vzrostl o 2,5 procenta, což představuje pokles oproti 2,7 procenta v březnu a odpovídá odhadům analytiků.
V praxi to znamená jediné: Cíl Fedu (Federální rezervní systém USA, tedy centrální banka) ve výši dvou procent se nezdá být nedosažitelný. Je prakticky na dohled a mohl by vytvořit určitý prostor pro snižování úrokových sazeb.
Jak víme z květnového zápisu z posledního zasedání Fedu, představitelé banky vyhodnotili oznámené zvýšení cel prezidenta Donalda Trumpa jako výrazně větší a rozsáhlejší, než se původně očekávalo. Uvedli také, že současné ekonomické prostředí je obtížně predikovatelné a plné rizik. Tento vývoj přímo ovlivňuje další směřování měnové politiky banky.
V rámci diskuse členů FOMC (Federální výbor pro otevřený trh – výbor, který rozhoduje o nastavení sazeb) panovala shoda, že vzhledem k solidnímu růstu ekonomiky, silnému trhu práce a mírně restriktivnímu nastavení měnové politiky je Fed v dobré pozici zůstat trpělivý a vyčkat na jasnější signály z reálné ekonomiky a vývoje inflace.
Klíčová úroková sazba nyní dosahuje pro ekonomiku vysoce restriktivních 4,25–4,50 procenta. Poslední tři zasedání proběhla beze změny. Současná úroveň sazeb je jedna z nejvyšších od roku 2007; výrazně výše byla naposledy pouze v roce 2000, před splasknutím dot-com bubliny.
Prostor pro snižování sazeb tu tedy existuje, rizikem však zůstává výrazně proinflační fiskální politika USA. Daňové škrty Donalda Trumpa z jeho prvního prezidentského období, známé jako Tax Cuts and Jobs Act (TCJA) z roku 2017, představují největší daňovou reformu v USA za poslední dekády.
Nyní – v roce 2025 – se znovu dostávají do popředí politických debat, protože mnohá klíčová ustanovení mají vypršet na konci letošního roku. Pokud by byla tato ustanovení prodloužena, očekává se další snížení daňových příjmů a růst rozpočtového deficitu.
Například Tax Foundation odhaduje, že prodloužení TCJA by mohlo vést ke snížení federálních příjmů o 4,5 bilionu dolaru během následujících deseti let.
Fed tak pravděpodobně zůstane opatrný. Úrokové sazby by mohl začít snižovat jen mírně, neboť bude chtít tlumit velmi expanzivní fiskální politiku Spojených států, která i letos dosahuje přibližně šesti procent v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). A to navzdory skutečnosti, že Fed de facto již dosáhl svého inflačního cíle ve výši dvou procent.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
