Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu vzrostly o 0,3 %, a meziroční míra inflace tak v Česku zrychlila na 0,7 z předchozích 0,5 %. Jedná se o mírné překvapení, protože jen nejodvážnější odhady expertů si troufaly tipovat maximální růst inflace na 0,6 %. Jisté náznaky tu ovšem byly.
Hned zkraje června Eurostat ohlásil růst spotřebitelských cen v eurozóně o 0,3 % po půlroce stagnace nebo i deflace. Největší vliv na to mělo zdražení potravin a služeb. Tato data předznamenala i české výsledky, kde se na stejné meziměsíční inflaci 0,3 % rovnocenně podílely potraviny, alkohol a cigarety a pohonné hmoty.
Rozklad meziročního růstu cen vypadá takto: 0,7 % =
+ 0,3 (bydlení a energie)
+ 0,5 (alkoholické nápoje a tabák)
+ 0,1 (stravování a ubytování)
+ 0,1 (odívání a obuv)
+ 0,1 (rekreace a kultura)
– 0,3 (doprava)
0,0 (potraviny)
– 0,2 (zdraví)
– 0,1 (pošta a telekomunikace)
+ 0,2 (ostatní)
„Potraviny jako celek meziroční inflaci snižují, ovšem sezónní potraviny, jako zelenina ovoce nebo ryby, zaznamenávají relativně vysoké nárůsty (+4,3 %). Dalším tahounem inflace jsou ceny dovolených, které vzrostly meziročně o 5,4 %. Naopak v případě pohonných hmot vidíme téměř 10% meziroční pokles,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Spotřební koš důchodců ale zaznamenává pozvolnější nárůst cen o 0,4 %. Naopak domácnostem v Praze stouply ceny meziročně o 0,9 %, tedy trochu rychleji, než je celostátní průměr.
„Především kvůli vyšším cenám potravin se meziroční míra inflace zvýšila o trochu rychleji, než jsme odhadovali. Ekonomika roste, koruna zůstává slabá a úrokové sazby na nule, takže se zde otevírá prostor pro růst mezd a inflace. V obou případech to ale půjde pozvolna, takže ČNB se zatím nemusí znepokojovat,“ domnívá se Brožka.
Podle jeho soudu za rok může být situace složitější. Tou dobou by inflace měla být zhruba o procentní bod výš a trh může spekulovat na posílení koruny. Opuštění intervenčního režimu ČNB slibuje až ve druhé polovině příštího roku, ale tento krok může přinést rizika a překvapení.
„Zveřejněná data potvrzují, že rozhodnutí z listopadu 2013 začít používat devizový kurz jako další nástroj měnové politiky významně přispělo k odvrácení hrozby deflace. Vývoj inflace v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí letošního roku zatím předstihuje očekávání ČNB, která sice předpovídala, že se inflace zvýší, ovšem v menším rozsahu,“ konstatoval ředitel měnové sekce ČNB Tomáš Holub.
Prognóza ČNB očekává, že zvyšující se ekonomická aktivita a zrychlující růst mezd budou i nadále působit směrem ke zvyšování inflace, naopak dovozní ceny ji budou letos výrazně brzdit. Celková inflace se bude v roce 2015 nacházet poblíž nulových hodnot. Během roku 2016 se pak zvýší k 2% cíli ČNB s tím, jak odezní meziroční propad cen ropy a deflační tendence v eurozóně.
Také Petr Sklenář ze společnosti Atlantik míní, že inflační vývoj zůstane dál v útlumu a významnou roli budou hrát spíše volatilní složky (potraviny, ropa). „Celoroční průměrnou inflaci očekáváme kolem 0,5 %. Mírné zvýšení inflace snižuje riziko, že ČNB opět přistoupí k oslabení koruny, na druhou stranu rizikovým faktorem stále zůstává nízký růst nominálních mezd,“ upozorňuje analytik brokerské firmy.
