Nicméně, navzdory mírně vyšší než očekávané inflaci za letošní březen stále platí konstatování, že se meziroční inflace v české ekonomice i nadále drží v rozpětí inflačního cíle, jež je stanoveno mezi jedním a třemi procenty, a v tomto rozpětí by se inflace měla držet po celý letošní rok.
Čerstvě oznámená cla ze strany USA budou mít na inflaci smíšený vliv: Na jedné straně mohou vést k výkyvům kurzu koruny, zároveň ale povedou k oslabení růstu globální ekonomiky a poklesu cen některých komodit a celkový dopad na inflaci v české ekonomice tak nemusí být výrazný anebo může inflaci dokonce tlačit mírně dolů.
Lednová inflace na úrovni 2,8 procenta překonala odhad centrální banky o tři desetiny procentního bodu a z tohoto pohledu by měla být únorová a březnová inflace na úrovni 2,7 procenta pro ČNB přijatelnou zprávou, neboť je jen nepatrně nad prognózou.
Na úrovni 2,7 procenta, zaznamenané jak v únoru, tak březnu, byla meziroční inflace nejnižší od loňského září. Pohled na hlavní položky spotřebního koše ukazuje, že ceny energií a pohonných hmot, a také ceny služeb, v březnu hovořily pro zmírnění meziroční inflace.
Naopak, ceny potravin, alkoholu a tabáku vykázaly v březnu zrychlení meziročního růstu a mírně se zrychlil také růst cen zboží spadajícího do jádrové inflace. Očekáváme, že jádrová inflace vykáže za březen díky vývoji cen služeb mírný pokles ze své únorové meziroční úrovně, jež činila 2,5 procenta.
Detailní statistika inflace za letošní březen bude zveřejněna 10. dubna a ve stejný den také ČNB zveřejní údaj o vývoji jádrové inflace. Očekáváme, že se v průběhu letošního roku meziroční inflace přiblíží dvěma procentům.
Průměrná inflace za celý rok 2025 by mohla činit zhruba 2,4 procenta a mohla by tak zopakovat výsledek za rok 2024, kdy celoroční inflace činila 2,4 procenta. Z pohledu ČNB by mělo být dobrou zprávou zpomalení růstu cen ve službách.
Vedle vývoje inflace v české ekonomice, což je pro centrální banku samozřejmě klíčový ukazatel, bude ale ČNB sledovat také vývoj v souvislosti s uvalením cel ze strany Spojených států a související dopady na finanční trhy. Zde by měly převažovat protiinflační dopady v podobě slabšího hospodářského růstu.
Očekáváme, že bankovní rada ČNB na svém příštím měnovém zasedání 7. května sníží úroky o čtvrt procentního bodu, repo sazbu na úroveň 3,50 procenta poté, co si v březnu vybrala v procesu snižování úroků pauzu.
Naše nedávné předpoklady počítaly s tím, že ČNB sníží úroky o čtvrt procentního bodu v květnu a srpnu, a že se repo sazba následně ustálí na úrovni 3,25 procenta.
Hrozba slabšího růstu globální ekonomiky a možnost dalšího poklesu úroků velkých centrálních bank včetně Evropské centrální banky ale může otevřít dveře k výraznějšímu než dosud očekávanému poklesu úroků také v případě ČNB.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
