Jádrová inflace pak podle nás stagnovala na 2,6 procenta meziročně. Po loňských 2,4 až 2,5 procenta odhadujeme, že inflace v letošním roce v průměru klesne na zhruba 1,5 procenta. Významně k tomu přispěje převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát platné od letošního ledna.
Česká meziroční inflace se podle našeho odhadu v prosinci snížila z 2,1 na 2 procenta. V meziměsíčním vyjádření pak podle nás spotřebitelské ceny klesly v průměru o 0,3 procenta, tedy stejně jako v listopadu.
Česká národní banka (ČNB) naproti tomu ve své poslední prognóze pro prosinec odhaduje meziroční inflaci na 2,3 procenta. Již v listopadu byl však meziroční růst spotřebitelských cen mírnější, než centrální banka předpokládala (2,2 %).
Ceny potravin podle nás v prosinci pokračovaly v poklesu. Po zahrnutí všech nápojů a tabáku předpokládáme jejich meziměsíční snížení v průměru o 1,1 procenta po listopadovém poklesu o 0,9 procenta. Navzdory vysoké volatilitě mají potraviny v posledních měsících tendenci spíše zlevňovat.
Příznivě na vývoj jejich cen působí levnější energie a pohonné hmoty, silnější kurz české koruny a stejně tak i dobrá tuzemská úroda v loňském roce. V souladu s tím souběžně dochází ke snižování cen potravinářských a zemědělských výrobců.
Meziměsíční pokles spotřebitelských cen potravin o přibližně jedno procento byl navíc pro prosinec v posledních dvou letech typický, a může tedy do určité míry jít o sezonní efekt spojený s vánočními slevami.
Meziroční růst spotřebitelských cen potravin včetně všech nápojů a tabáku podle nás ve výsledku zpomalil z listopadových 2,1 na prosincových 1,8 procenta a byl hlavním důvodem nižší celkové inflace.
U cen potravinářských a zemědělských výrobců bylo dosavadní zvolnění cenové dynamiky ještě výraznější, když ta v listopadu v obou případech činila pouze 1,2 procenta meziročně (bez zahrnutí nápojů, pozn. aut.).
Ke konci loňského roku zlevnily také pohonné hmoty. Odhadujeme, že jejich prosincový meziměsíční pokles činil 0,6 procenta, zatímco v listopadu došlo k nárůstu o 1,6 procenta. Cena surové ropy se v prosinci snížila meziměsíčně o tři procenta a koruna vůči americkému dolaru posílila o 1,2 procenta.
To jen rozšířilo mezeru mezi vývojem cen pohonných hmot a suroviny, ze které jsou vyráběny. Pokles cen pohonných hmot by tak v nejbližších měsících mohl dále pokračovat. Nejistotou zůstávají geopolitické faktory, které se v současnosti týkají hlavně konfliktu mezi USA a Venezuelou.
Jádrová inflace nejspíše v prosinci setrvala na 2,6 procenta meziročně. Tam se dostala po listopadovém poklesu z 2,8 procenta, kde se nacházela od srpna do října. K tomu přispělo výrazné zvolnění meziměsíční dynamiky, která podle našeho odhadu po sezónním očištění v listopadu dosáhla pouze 0,09 po říjnových 0,23 procenta.
Podílel se na tom hlavně vývoj cen zboží a v rámci toho zejména elektroniky. Lze předpokládat, že vliv mohly mít slevy v rámci tzv. Black Friday. V souladu s tím pro prosinec očekáváme částečnou korekci meziměsíční sezónně očištěné dynamiky jádrové inflace na 0,18 procenta.
Přesto ale budou ceny zboží nadále působit na nižší inflaci, a to především v souvislosti se silnou korunou a přetrvávající slabou poptávkou po průmyslovém zboží. Na zvýšených úrovních jádrovou inflaci udržuje hlavně vývoj nájemného.
To imputované od zhruba poloviny loňského roku roste meziročním tempem mírně pod pěti procenty. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny nových nemovitostí. Bez imputovaného a skutečně placeného nájemného jádrová inflace podle našeho odhadu v listopadu činila 1,8 procenta meziročně.
Regulované ceny zůstanou protiinflačním faktorem i v roce 2026. Pro prosinec odhadujeme jejich jen nepatrný meziroční nárůst o 0,3 procenta po listopadových 0,1 procenta. Ceny energií pro domácnosti postupně klesají s tím, jak jednotliví dodavatelé v cenách pro koncové zákazníky zohledňují předchozí pokles cen elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích.
Ke zvolnění dynamiky navíc v posledních měsících došlo také u neenergetické části regulovaných cen. V letošním roce by pak regulované ceny měly zaznamenat dokonce pokles, zejména v souvislosti s převedením plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát, ke kterému došlo od začátku ledna.
Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to povede k poklesu regulované složky ceny elektřiny pro maloodběratele o 15,1 procenta. Jen tento efekt podle nás přispěje ke snížení celkové inflace v letošním roce o zhruba 0,3 procentního bodu. K tomu se nejspíše přidá ještě další pokles tržních složek cen elektřiny a plynu.
Zatímco v loňském roce se průměrná inflace pravděpodobně pohybovala v rozmezí 2,4 až 2,5 procenta, pro letošní rok odhadujeme přibližně 1,5 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
