Šlo o krok, který trhy částečně očekávaly. Mohlo by se zdát, že inflace ustupuje a americká ekonomika si nižší úrokové sazby může dovolit – je tomu ale skutečně tak?
Zisky obchodovaných amerických společností byly v prvním i druhém čtvrtletí lepší, než se čekalo. Akciové trhy se chlubí tak vysokými cenami, že ukazatel forward P/E dosahuje 25. To připomíná rok 1999 – vrchol internetové bubliny, po němž přišel obrat a znatelný pokles cen i valuací, zejména v IT sektoru. Současné ocenění akciových trhů rozhodně není nízké a zvyšuje ochotu domácností utrácet.
Deficity rozpočtu v USA jsou už delší dobu velkým tématem. I letos bude tamní ekonomika hospodařit s deficitem přes šest procent hrubého domácího produktu (HDP). Za fiskální rok 2024 dosáhly čisté úrokové výdaje 880 miliard dolarů, což byl rekord. Letos už překročily jeden bilion dolarů.
Podle renomovaných ekonomických institucí budou tyto výdaje dál růst. CBO (Rozpočtový úřad Kongresu) projektuje, že úroky budou v letech 2025–2026 činit přibližně 3,2 procenta HDP. Takto vysoké deficity jsou vysoce proinflační a centrální banka by měla být maximálně obezřetná v podpoře politiků, kteří Spojené státy dál zadlužují.
A konečně inflace v americké ekonomice. Z posledních dat je patrné, že země stále bojuje s vysokými cenami. Spotřebitelský index CPI za srpen ukázal meziměsíční nárůst o 0,4 procenta a meziroční inflace dosáhla 2,9 procenta, což je znatelně nad cílem americké centrální banky ve výši dvou procent.
Nezaměstnanost zatím není skutečným problémem – v srpnu 2025 vzrostla z červencových 4,2 na 4,3 procenta. Tvorba pracovních míst byla nejslabší od konce roku 2021, ale s ohledem na poslední kroky americké administrativy lze očekávat, že práce bude ve Spojených státech i nadále dost.
Americký prezident Donald Trump totiž oznámil, že pro nové žádosti o pracovní víza H-1B se bude platit poplatek ve výši 100 000 dolarů. To představuje dramatické zvýšení oproti dosavadním částkám, které se pohybovaly v řádu stovek až tisíců dolarů.
Program H-1B víz je dlouhodobě hlavním kanálem, jímž americké firmy získávají vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí – programátory, datové analytiky či inženýry.
Ročně se vydává zhruba 85 000 těchto víz, přičemž poptávka je vždy několikanásobně vyšší než kvóta. Nabídka pracovních sil tedy bude v dalších letech spíše omezená, firmy se budou o zaměstnance přetahovat a dál živit mzdové inflační tlaky.
Možná i proto šéf Fedu Jerome Powell varoval, že se americká ekonomika nachází v obtížné situaci, protože čelí riziku růstu inflace i hrozbě poklesu zaměstnanosti.
Uvedl, že pokud bude Fed snižovat úrokové sazby příliš agresivně, hrozí, že inflace nedosáhne cílové úrovně a sazby bude nutné znovu zvýšit. Hospodářství by se tak mohlo ocitnout v bludném kruhu nestálé měnové politiky ve stylu „brzda–plyn“.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
