Mezinárodní měnový fond varuje před dopady „vývozu“ amerického dluhu

Názor
Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná.
Z údajů MMF plyne, že růst úroků v USA o jeden procentní bod. Hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

MMF také varuje před dopady „vývozu dluhu“ Spojených států do světa. Z globálního fiskálního přehledu MMF, vydaného rovněž minulý týden, přitom plyne i to, že zelená opatření vlády USA mohou Čechům trvaleji zdražit hypotéky.

PSALI JSME:
Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

Markantně narůstající výdaje Spojených států, včetně těch na klimatická opatření, dramaticky navyšují tamní dluh. Washington tudíž musí vydávat více dluhopisů, aby dluh pokryl. Jenže věřitelé USA žádají vyšší úrok. Zaprvé proto, že se v rostoucí míře obávají, že by se USA mohly časem dostat do problémů se splácením svého dluhu.

Zadruhé proto, že vysoké výdaje USA představují výrazný inflační tlak. Aby ve výhledu navýšenou inflaci „porazili“, žádají věřitelé typu mezinárodních bank a fondů za půjčení americké vládě právě onen vyšší úrok. Jenže, jak dokumentuje MMF, navýšení úroků na americkém dluhu zvyšuje úroky po celém světě.

Z údajů MMF plyne, že růst úroků v USA o jeden procentní bod, navyšuje úroky celosvětově; v Česku o bezmála jeden procentní bod, a to nakonec včetně třeba úroku na hypotékách. Nejde však jen o hypotéky. Vyšší úroky zvyšují náklady všeho, neboť úrok představuje cenu úvěru, tedy cenu nových peněz v ekonomice.

PSALI JSME:
Co napsal šéf největší americké banky jejím akcionářům?

Češi tak mohou platit nejen za Green Deal z dílny EU, ale také, byť nepřímo, navíc ještě za zelená opatření USA, ač ta jsou méně ambiciózní než Green

Deal. Bjørn Lomborg, dánský statistik a autor odborných studí a knih na téma ekonomických souvislostí boje s klimatickými změnami, odhaduje, že náklady zelených opatření nakonec mohou činit až 5 000 eur na osobu ročně. To by znamenalo, že běžná čtyřčlenná rodina v Česku si za Green Deal & etc. v dnešních cenách bude muset připlatit zhruba půl milionu korun ročně.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Ekonomové to prý „mají blbě“, vyšší úrokové sazby ve skutečnosti povzbuzují ekonomický růst

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Odolná britská inflace

Z globálního úhlu pohledu byl ve středu makroekonomický kalendář téměř prázdný, zaujala pouze britská inflace. Ta totiž skončila poměrně významně nad odhady. Celková inflace za duben zpomalila z 3,2 procenta na 2,3 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB