Celková inflace v USA se sice minulý měsíc snížila na 8,2 procenta, analytici však čekali pokles na 8,1 procenta. Zásadní byl také vývoj jádrové inflace, která dosáhla 6,6 procenta, což je nejvíce za posledních 40 let. Zvýšení sazeb o méně než 0,75 procenta by tak byl pro trhy výrazným zklamáním.
V současnosti to však vypadá, že jde o poslední takto razantní zvýšení sazeb ze strany americké centrální banky. Zpráva, kterou začátkem minulého měsíce zveřejnil deník Wall Street Journal, naznačila, že někteří politici jsou stále více nesví z dopadu agresivního zvyšování sazeb na americkou ekonomiku.
Od jejího zveřejnění se přitom makroekonomické údaje v USA v řadě oblastí zhoršily. Například spotřebitelská důvěra výrazně zaostala za očekáváním a ceny nemovitostí v srpnu poprvé po více než deseti letech klesly druhý měsíc v řadě.
Přestože trhy dnes předpokládají, že na prosincovém zasedání zvýší Fed úrokové sazby pouze o 50 bazických bodů, stále platí, že se jeho představitelé budou rozhodovat především podle aktuálních makroekonomických dat.
V prosinci Fed zveřejní další soubor makroekonomických projekcí a projekcí úrokových sazeb. Teprve poté se můžeme dočkat ze strany americké centrální banky konkrétnějších vyjádření ohledně konečné výše úrokových sazeb.
Autor je obchodní ředitel společnosti Ebury pro Česko a Slovensko
(Redakčně upraveno)
