Hlavním důvodem překvapení oproti naší prognóze i té od ČNB byly opět volatilní ceny potravin. Ty včetně nealkoholických nápojů v říjnu meziměsíčně vzrostly o 1,1 procenta poté, co v září ve stejném rozsahu naopak klesly. Jejich meziroční růst tak po dočasném zpomalení v říjnu opět zrychlil na 3,6 procenta, přesto ale zůstal oproti srpnu (4,7 %) významně nižší.
Navzdory vysoké volatilitě z měsíce na měsíc, která může souviset s častými slevovými akcemi, zůstávají ceny potravin od února v průměru zhruba beze změny. Meziměsíční růst cen alkoholu a tabáku pak v říjnu zrychlil z 0,6 na 1,1 procenta, což přispělo k urychlení meziročního tempa z 3,3 na 4,3 procenta.
Energie i pohonné hmoty v říjnu meziměsíčně zlevnily. Ceny u čerpacích stanic se sice snížily pouze nepatrně o 0,1 procenta meziměsíčně, v meziročním srovnání však stále byly o více než tři procenta nižší. Zlevnění surové ropy v říjnu částečně kompenzovalo mírné oslabení koruny vůči americkému dolaru.
Ceny energií pro domácnosti se pak snížily v průměru o 0,3 procenta meziměsíčně, když řada jejich dodavatelů se začátkem topné sezóny ohlásila další vlnu zlevňování. K jejich meziměsíčnímu poklesu přitom v říjnu docházelo již jedenáctý po sobě jdoucí měsíc.
Růst cen služeb mírně zvolnil, jádrová inflace ale zůstala beze změny. Meziroční růst cen služeb se v říjnu snížil z 4,7 na 4,6 procenta, k čemuž přispěla i váhově významná položka imputovaného nájemného, jejíž růst meziročně zpomalil z 4,9 na 4,8 procenta.
Šlo však primárně o vliv vyšší srovnávací základny, když meziměsíční růst imputovaného nájemného naopak zrychlil z 0,6 na 0,7 procenta. Lze předpokládat, že dominantní podíl na tom nadále měly rychle se zvyšující ceny nových nemovitostí.
Růst skutečně placeného nájemného potom mírně zrychlil v obou vyjádřeních, v tom meziměsíčním z 0,3 na 0,5 procenta a v meziročním z 5,7 na 5,8 procenta. Rostoucí náklady na bydlení tudíž zůstávají hlavním důvodem přetrvávající zvýšené jádrové inflace, která v říjnu stagnovala na 2,8 procenta meziročně.
To bylo v souladu s prognózou ČNB, avšak mírně nad naším odhadem ve výši 2,7 procenta. Zvýšenou inflaci ve službách stále kompenzuje utlumená dynamika cen zboží. Jejich meziroční růst navzdory říjnovému urychlení z 0,8 na 1,3 procenta, pravděpodobně kvůli zmíněným potravinám, zůstává pod dvouprocentním cílem centrální banky.
V příštím roce by se podle nás mohla inflace dočasně dostat pod dvě procenta. Po letošních 2,4 až 2,5 procenta odhadujeme pro příští rok inflaci v průměru na 1,5 procenta. Významně by na to mělo působit plánované převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát v rámci regulované složky ceny elektřiny
K tomu by podle formující se nové vlády mělo dojít od ledna 2026. To se navíc přidá k pokračujícímu zlevňování od dodavatelů energií, které již nyní pozorujeme. Celkově by tak energetická složka měla na spotřebitelské ceny vytvářet silně dezinflační tlak. V dalších letech se ale inflace v důsledku expanzivní fiskální politiky zřejmě opět vrátí nad cíl centrální banky.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
