Investiční životní pojištění: Běžní spotřebitelé vs. „podvedení klienti“

NázorTéma týdne
Je s podivem, že jsou to více než dva měsíce, co tuzemská média začala informovat o aktivitě „poškozených klientů“ pojišťoven v oblasti investičního životního pojištění (IŽP), ale žádné z nich se blíže nepozastavilo nad „modelovými příklady“, které na březnové tiskové konferenci představil Jiří Chvojka. Mluvíme o paní z Prahy, co měla sjednáno devět IŽP a o pánovi z Moravy, jenž vložil do finančního produktu, který je na desetiletí, více než milion na tři až čtyři roky.
Fotografie z tiskové konference tzv. podvedených klientů. Vlevo Leona Rudzinská, uprostřed Jiří Chvojka, napravo Vlastimil Martinek. Reprofoto: Měšec.cz

Ocenění v každém případě zaslouží Dalibor Chvátal z portálu Měšec.cz, který si jako jediný dal tu práci a poskytl doslovný přepis březnové tiskové konference aktivistické platformy, která si říká Podvedení klienti. A z něj jednoznačně vyplývá, že zmínění dva klienti pojišťoven neměli ani tak problém s investičním životním pojištěním nebo s konkrétní pojišťovnou, jako spíše se způsobem, jakým jim byl tento produkt prodán.

PROČ MÁM TOLIK SMLUV? TO BY MĚ TAKY ZAJÍMALO…

Potenciálně silný lidský příběh s pražskou realitní makléřkou Leonou Rudzinskou, s níž dnes neblaze proslulý (Českou národní bankou pokutovaný, ale dříve díky svým prodejním výsledkům oceňovaný) prodejce OVB Lukáš Štork podepsal smlouvu na IŽP na nemocničním lůžku, nevyšel. Paní Leona totiž nebyla před novináři schopna vysvětlit, proč uzavřela devět pojistek na IŽP: „To je úžasná otázka. To by mě taky zajímalo, ale nicméně asi proto, že jsem předpokládala, že když mi můj finanční poradce řekne, že je lepší, když ty finance svoje budu mít rozložené, tak jsem mu věřila.“

Poradcům věřil i druhý z představených poškozených klientů, pan Vlastimil Martinek, který podle svých slov nechtěl vůbec žádné pojištění a chtěl to jenom na pár let (byl připraven platit tři-čtyři roky 400 tisíc ročně), protože pak už půjde do důchodu: „Znáte ty smlouvy. To je 15 stránek řídce tištěných smluv a já jsem věřil těm lidem z toho Maxis Group, protože kdyby to bylo přímo od pojišťovny AXA, tak je to něco jiného, ale tady ti prostředníci mluvili trochu jinak.“

Že si ani jeden z nich nepřečetl, co podepisuje, je z výše uvedeného poměrně zřejmé. Zcela jasné je ale to, že ani paní Rudzinská, ani pan Martinek nejsou normálními, běžnými spotřebiteli, na které mysleli zákonodárci, když definovali investiční životní pojištění jako finanční produkt, který je na desetiletí a u nějž v té době bylo možné uplatnit daňový odpočet ve výši maximálně 12 000 korun za rok. Který normální člověk má na to, aby mohl posílat peníze téměř deseti pojišťovnám najednou? A kolik z nás si může dovolit poslat do pojišťovny několik let po sobě 400 000 Kč ročně?

SPEKULATIVNÍ MOTIVACE A MISSELLING

V případě pana Martinka už finanční arbitr rozhodl o neplatnosti jeho smlouvy a pojišťovna se nechala slyšet, že se obrátí na soud. Advokáti, kteří stojí na straně aktivity „podvedených klientů“, už teď předjímají, že soudci na rozdíl od právníků z Kanceláře finančního arbitra nejsou úzce specializovaní – jinými slovy, že tomu tak nerozumí.

Opomínají ale jednu důležitou věc. Soudci budou spory mezi pojišťovnami a jejich klienty nepochybně posuzovat v širším kontextu, ne jen v úzkém, zákonem daném rámci, v němž se může pohybovat finanční arbitr. A je více než pravděpodobné, že vyplynou napovrch spekulativní motivy obou „podvedených klientů“ a že se ukáže, že skutečným viníkem v jejich případě není pojišťovna a její finanční produkt, ale misselling investičního životního pojištění. Lukáš Štork už potrestán byl.

Tečkou na závěr budiž dvě konstatování. Tím prvním je, že ani finanční arbitr není neomylný. Ve vloni zveřejněném rozhodnutí o námitkách, vydaném až po čtyřech letech od podání návrhu, konstatoval, že jeho původní „nález obsahoval nesprávné posouzení platnosti Pojistné smlouvy a byl tak v rozporu s právními předpisy“.

A tím druhým je naprosto nejabsurdnější rozhodnutí arbitra v oblasti životního pojištění (FA/ZP/71/2014 a FA/SR/ZP/71/2014), kdy se postavil na stranu „spotřebitele“ a nařídil České pojišťovně, že má svému bývalému klientovi vrátit částku 150 tisíc korun. Tím „spotřebitelem“ byl totiž pojistný zprostředkovatel z OVB, který uzavřel smlouvu sám se sebou, protože potřeboval splnit plán (prodat pojištění ve stanoveném objemu – pozn. aut.) a šéf právě nebyl v práci…

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Pojištění

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.