Mezi obvyklými subjekty oprávněnými nabízet dluhopisy patří banky, investiční zprostředkovatelé, obchodníci s cennými papíry – brokeři, investiční fondy, a to na základě licence ČNB a smlouvy s emitentem, kterému jsou dluhopisy, jejich prostřednictvím, upisovány. Touto formou lze navíc nabízet pouze dluhopisy s prospektem ČNB. Seznam licencovaných obchodníků s cennými papíry je dohledatelný pod tímto odkazem.

Ostatní, tzv. podlimitní emise do 150 investorů nebo do jednoho milionu eur bez prospektu ČNB, většinou emitenti nabízejí sami prostřednictvím svých webových stránek nebo inzertních dluhopisových portálů. A právě to je kamenem úrazu. Jednak tyto menší emise v současnosti nejsou nijak evidovány, tzn., že dluhopisy může vydat prakticky kdokoli, dokonce i člověk ne příliš finančně gramotný, který využije služeb inzertního dluhopisového portálu a nechá si celý tento proces zrealizovat na klíč. Jakkoli se pak jeho podnikatelský záměr jeví nadějně a bohulibě, nedostatek ekonomických znalostí a zkušeností může mít pro investory fatální následky. Pochybným nákupům dluhopisů online, kde jen zaklikáte požadovaný počet kusů, zaplatíte kartou nebo snad dokonce formou dobírky a poštou vám dorazí kus papíru ve zdánlivé hodnotě několika desítek či stovek tisíc, se tedy raději vyhněte.

PSALI JSME:
Češi čím dál častěji naletí „finančním šmejdům“. Neznají rizika investování do privátních dluhopisů

Dluhopis je půjčka

Dluhopis totiž není ničím jiným, než obyčejnou půjčkou schovanou za líbivá slova a marketingové triky emitentů. Toho začali využívat tzv. finanční šmejdi, kteří vydávají jednu pochybnou emisi za druhou s cílem vylákat z lidí jejich úspory, peníze následně vyvést a prchnout neznámo kam. Velmi obdobně tomu bylo např. v nedávných kauzách dluhopisů společností Maurice Bohemia a Sponge Factory. Investor pak nemá prakticky žádnou oporu v zákoně, která by mu pomohla dostat své investice rychle a efektivně zpět. Trestní i insolvenční řízení trvají měsíce až roky a na jejich konci bývá jen mizivé finanční zadostiučinění, odpovídající několika málo procentům z reálně investované částky.

Pozor je nutné dávat také na společnosti, které, prozatím, úroky řádně splácejí, ale reálně jsou ve ztrátě. Při detailnějším zkoumání se investor dozví, že zdánlivě bezproblémové splácení není odrazem prosperující společnosti, ale jen dalšího zadlužování, kdy emitent starou emisi splácí novou, tedy se opakovaně zadlužuje, aby měl na umoření stávajících závazků. Jedním z takových příkladů je akciová společnost EMTC-Czech, kterou, v tomto ohledu, považujeme za velmi rizikovou.

PSALI JSME:
Točil film Nebát se a nakrást. Jeho firma si půjčila a nesplácí

Diverzifikujte portfolio

Problém je také v již zmíněných inzertních dluhopisových portálech – některé z nich se totiž jako inzertní pouze tváří. Realita je však taková, že se na prodeji dluhopisů samy aktivně podílejí a co hůř nezřídka kdy se jedná o velmi rizikové emise nově vzniklých společnosti bez zajištění a jakékoli podnikatelské historie. Motivuje je totiž provize z objemu prodaných dluhopisů, která může dosáhnout šest a více procent.

Výjimkou nejsou ani případy, kdy takový portál provozuje přímo společnost, která dluhopisy emituje, a také je jeho prostřednictvím nabízí. Inzertních dluhopisových portálů navíc, v posledních letech, vyrostlo jako hub po dešti. Mezi ty nejznámější patří Dluhopisomat.cz, Dluhopisy.cz, Bondyo.cz, Bondster.cz nebo Topdluhopisy.cz. Jejich velké srovnání aktuálně připravujeme.

Nejbezpečnějším způsobem, jak tedy nakoupit firemní dluhopisy, je obrátit se na banku nebo některou z investičních společností. Investorům pomohou vhodně diverzifikovat jejich investiční portfolio. Prostřednictvím podílových fondů se pak lze dostat i k dluhopisům renomovaných zahraničních firem nebo emisím společností registrovaných na burze, které jsou, pro drobné investory, jinak příliš drahé. Pozor je nutné dávat si také na finanční poradce, kteří nezřídka kdy suplují funkci investičního zprostředkovatele a svým klientům aktivně doporučují konkrétní emise, aniž by k tomu měli oprávnění od ČNB.

PSALI JSME:
Horečka investování do korporátních dluhopisů nemůže dopadnout dobře

Prověřovat a zase prověřovat

Pokud už se tedy rozhodnete pro nákup firemních dluhopisů, zvolte pouze licencovaného zprostředkovatele, firmu si prověřte v obchodním rejstříku a jejího jednatele v insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí.

Zaměřte se na hospodářské výsledky emitenta, na skutečnost, zda pravidelně zveřejňuje účetní závěrku (rozvahu a výkaz zisku a ztráty), na výši jeho závazků (cizích zdrojů) v poměru k hodnotě vlastního kapitálu a peněžních toků neboli cash flow. Nezapomeňte si projít také internetové diskuse, které bývají rovněž cenným zdrojem informací. Je to otázka pár minut, díky kterým ušetříte čas i nervy spojené s proinvestováním celoživotních úspor.

Závěrem si položte otázku, investuje majitel do firmy své vlastní peníze, tedy je sám ochoten, v případě neúspěchu, podstoupit to stejné riziko, kterému vystavuje také stávající a potenciální investory? Pokud ne, odpověď na tuto investiční příležitost je jasná.

Autorka je mluvčí webu Rizikovedluhopisy.cz
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Test důvěry investorů? Obligace za 100 milionů pro softwarovou firmu. Ta ale za dluhopisy ručit nebude