Ze všech dosažených příjmů se vypočítá průměrná hrubá mzda za odpracované roky, resp. osobní vyměřovací základ. Důležitá je však i získaná doba pojištění, při vysoké době pojištění lze mít průměrný důchod i s nižší mzdou.
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se průměrná mzda za odpracované roky vypočítá z příjmů v letech 1986 až 2024. Každý odpracovaný rok má přitom při samotném výpočtu důchodu stejnou váhu, žádné příjmové období není nijak zvýhodněno.
Příjmy v jednotlivých letech se totiž přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientu, který zohledňuje inflaci, hodnotí se však pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.
Dosahované příjmy v produktivním životě ovlivňují nejenom částku starobního důchodu (řádného i předčasného, pozn. aut.), ale i invalidních důchodů (prvního, druhého a třetího stupně) a případné pozůstalostních důchodů (vdovského, vdoveckého a sirotčího). Princip zásluhovosti je sice při výpočtu státních důchodů částečně omezen, přesto je vlastní průběh pojištění pro výpočet důchodu klíčový.
Pro samotné přiznání řádného starobního důchodu musí žadatel o důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let, pro přiznání předčasného důchodu je nutné získat dobu pojištění v rozsahu alespoň 40 let. Získaná doba pojištění následně významně ovlivňuje měsíční částku starobního důchodu.
Pouze minimální doba pojištění má samozřejmě negativní vliv na výpočet starobního důchodu, žadatelé o důchod, kteří celý život pracovali nemusejí mít na druhou stranu strach z odchodu do důchodu ani při nižších příjmech.
Za druhé čtvrtletí letošního roku činí průměrná hrubá měsíční mzda 49 402 korun. Při výpočtu starobního důchodu v letošním roce by u takto vysoké průměrné důchodové mzdy činil starobní důchod při získání doby pojištění v rozsahu 47 let částku 24 404 Kč, při získání doby pojištění v rozsahu 42 let částku 22 304 korun a při získání doby pojištění v rozsahu 37 let částku 20 203 Kč.
A to vždy bez nároku na výchovné k důchodu. Získaná doba pojištění je velmi důležitá a každé nepojištěné období značně snižuje důchod, protože je nižší nejenom doba pojištění, ale i průměrná mzda za odpracované roky.
Lidem s nižšími příjmy klesá životní úroveň odchodem do starobního důchodu méně, než lidem s vysokými příjmy. Poměr přiznaného starobního důchodu vůči průměrné mzdě za odpracované roky s rostoucím příjem značně klesá.
Konstrukce výpočtu starobního důchodu chrání právě lidi s nižšími příjmy. Při získání doby pojištění v rozsahu 45 let činí starobní důchod u průměrné mzdy za odpracované roky ve výši 25 000 korun částku 19 281 Kč, zatímco u průměrné mzdy 75 000 korun částku 28 056 Kč, vždy bez výchovného k důchodu, ve druhém případě je mzda vyšší 3krát, ale starobní důchod je vyšší pouze 1,5krát.
Autorka je vedoucí oddělení penze společnosti Freedom Financial Services
(Redakčně upraveno)
