Z programů čistě na zateplování se navíc vyvinuly programy, které k renovacím přistupují komplexně. Podporují se zelené střechy, výměna zdroje tepla, fotovoltaika, vzduchotechnika či systémy šetrného hospodaření vodou. Od roku 2014 bylo v českých obcích a městech zrenovováno přes pět tisíc škol, školek, nemocnic i administrativních a komerčních budov.
Dotační programy zaměřené na rodinné a bytové domy pak pomohly více než 100 tisícům domácností zlepšit stav jejich obydlí a snížit účty za energie. Jen poslední covidový rok 2020 byl rekordní pro programy Nová zelená úsporám s více než 15 000 tisíci žadateli, i pro IROP, kde na renovaci mimopražských bytových domů požádalo dokonce více žadatelů, než kolik jich byl program schopen uspokojit.
Bohužel se však stále nedaří plnit národní cíle, a to zejména kvůli složitosti tématu pro politickou reprezentaci a také pozdnímu náběhu programů podpory.
Výkyvy v čerpání žádostí ukazují, jak je důležité, aby výzvy byly průběžné, dlouhodobé a se stabilními podmínkami. Výzvou pro nové programové období bude dobře nastavená podpora kvalitní projektové přípravy a informační kampaň.
Budovy jsou odpovědné za přibližně 40 % spotřeby energie v Evropské unii a více než třetinu všech emisí CO2. Z tohoto důvodu je kladen důraz na nízkou energetickou náročnost nové výstavby a renovaci stávajícího fondu budov.
V prosinci 2020 schválili premiéři zemí EU zvýšení celoevropského emisního cíle na mínus 55 % (oproti roku 1990) do roku 2030. V důsledku toho se změní také směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive, EED). Dnem 9. 2. 2021 dochází k uzavření evropské konzultace ke směrnici, na jejímž základě začne Evropská komise připravovat legislativní návrh. Navržené úpravy by měla Komise představit v červnu 2021.
Autor je ředitel Šance pro budovy
(Redakčně upraveno)
