Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což se v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.
Ze stále zřetelnějších nároků, jež se na Grónsko Trumpova administrativa činí, těží například akcionáři amerického těžaře kovů vzácných zemin Critical Metals, který vlastní naleziště Tanbreez v jižním Grónsku a jehož akcie od začátku měsíce zhodnotily již o 116 procent. Tanbreez patří k největším ložiskům kovů vzácných zemin na světě, s význačným zastoupením těžkých kovů vzácných zemin.
Výrazný letošní nárůst akcií Critical Metals souvisí jak se stále zřejmějším plánem Trumpovy administrativy získat Grónsko, tak s omezením vývozů kovů vzácných zemin z Číny do Japonska poté, co Japonsko nevyloučilo možný vojenský zásah na obranu Tchaj-wanu.
Peking rovněž dává zřetelně najevo nelibost s zásahem USA ve Venezuele z minulého víkendu. Investorům je to další připomínkou toho, že Čína může celkem svévolně, jako výraz své nelibosti s tím či oním, přiškrcovat vlastní vývoz kovů vzácných zemin, jejichž produkci celosvětově dominuje.
S každým čínským „znepokojením“, „šokem“ z tohoto či onoho, ba přímo s pohrůžkou stoupají na ceně naleziště mimo Čínu, jako je právě grónské Tanbreez, a stoupá rovněž motivace Trumpovy administrativy jej získat a plně vytěžovat.
Z dění kolem Grónska by ovšem mohly profitovat také zejména skandinávské zbrojovky, jako je norský Kongsberg (letos jeho akcie zatím narůstají o 15 %, pozn. aut.) nebo švédský Saab (letos jeho akcie narůstají o 27 %).
Jejich geografická blízkost Grónsku je výhodou navíc oproti dalším evropským zbrojovkám, jejichž akcie by ale letos měly růst na ceně obecně, zejména kvůli zostřené Trumpově rétorice (a brzy možná i činům) vůči Evropě.
Americká finanční společnost Morningstar prognózuje, že akcie evropských zbrojovek, které analyticky pokrývá, letos zhodnotí průměrně o 20 procent, i přes výrazný růst uplynulých let.
Evropským zbrojovkám totiž může být vodou na mlýn také Trumpovo omezení zpětných odkupů vlastních akcií a výplaty dividend amerických zbrojovek z tohoto týdne. Americký prezident míní, že četné americké zbrojovky vyrábějí příliš pomalu, protože málo investují, a jelikož až příliš svých volných peněz dávají investorům v podobě dividend nebo jimi planě šponují ceny svých akcií.
Pokud by byly, jak míní, takto liknavé, těžko se bude uskutečňovat jeho plán vytvořit „armádu snů“ a roku 2027 navýšit americké veřejné výdaje na zbrojení o více než 50 procent na v přepočtu 31 200 miliard korun, tedy zhruba 15násobek státního rozpočtu ČR.
Spojené státy už nyní dávají na zbrojení více než dalších devět zemí daného pořadí dohromady. Samozřejmě, takový plán, naplní-li se, jen dále podpoří akcie zbrojovek, zejména amerických, ale zprostředkovaně také evropských.
Trumpovo omezení zpětných odkupů a dividend ale na druhou stranu může v očích mezinárodních investorů učinit z amerických zbrojařských akcií méně žádané zboží v porovnání s akciemi evropských, ale také asijských zbrojovek.
Pokud česká Czechoslovak Group v nadcházejícím týdnu vskutku vstoupí na amsterodamskou burzu, těžko si mohla přát příhodnější čas pro takový zásadní krok. Primární úpis akcií by mohl tuzemský zbrojař zahájit už příští týden, upřesnění lze čekat v úterý, informovala v týdnu agentura Bloomberg.
Upsání akcií na amsterdamské burze může dát vzniknout největší české burzovně obchodované firmě. Byť se zatím zdá, že tržní ohodnocení zbrojařské skupiny nebude stačit na dosavadní jedničku, ČEZ. Ten má nyní tržní hodnotu necelých 732 miliard korun, investoři dle Bloombergu vidí ocenění Czechoslovak Group po vstupu na burzu nejspíše na úrovni zhruba 645 miliard korun.
Pro investory z toho plyne ještě něco. Tradiční rozdělení investičního portfolia na akcie a dluhopisy v poměru 60/40 je podle Morgan Stanley nyní již překonané. Americká banka očekává další citelné znehodnocování kupní síly papírových peněz, pročež jako základní doporučuje dělení 60/20/20; na akcie, dluhopisy a nově i reálná aktiva typu zlata.
Ta mají v nadcházející době těžit z geopolitického napětí, bobtnajícího zadlužení států – nejen kvůli zbrojení – a z narušení nezávislosti centrálních bank v čele s tou americkou.
Specificky v případě zlata se přidá i faktor jeho pokračujících rozsáhlých nákupů centrálními bankami typu čínské, které se v rámci stupňujícího geopolitické napětí snaží snižovat své držení dolarových aktiv a nahrazovat je právě zlatem.
Znehodnocování kupní síly papírových peněz bude v příštích letech pokračovat ve zrychleném tempu, proto – a kvůli geopolitickému napětí – dále poroste cena zlata a dalších drahých kovů. Alespoň podle vyjádření největší investiční společnosti světa, BlackRocku, z tohoto týdne.
Ještě výrazněji než drahé kovy samotné by měly stoupat akcie jejich těžařů, které jsou podle BlackRocku v současnosti vzhledem k ziskovosti nejlevnější za hodně dlouhou dobu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
