Rok 2024 znamenal pro globální trh s komerčními nemovitostmi zásadní obrat. Po výrazném propadu objemu investic o 43 procent v roce 2023 došlo k oživení napříč všemi hlavními skupinami investorů – privátními, institucionálními i veřejnými.
Největší podíl investic tvořil privátní kapitál, přičemž institucionální investoři zůstali nadále aktivní a podíleli se na zhruba třetině celkového objemu s částkou 268 miliard dolarů. Nejvýraznější meziroční růst zaznamenali burzovně obchodovaní investoři, jejichž aktivity vzrostly o 22 procent.
Nejsilnějším segmentem zůstaly průmyslové nemovitosti, do nichž směřovala více než čtvrtina globálních investic (216 mld. USD). Těsně následovaly rezidenční nemovitosti (205 mld. USD) a kanceláře (173 mld. USD).
Zatímco sektory průmyslu, bydlení, kanceláří i hotelů navýšily své podíly, investice do maloobchodu poklesly – jejich podíl na globálním trhu se snížil z 18 procent na 16 procent. Pokles zaznamenal také segment seniorského bydlení a péče (ze 3 % na 2 %).
Nejaktivnějšími investory v oblasti přeshraničního kapitálu byly subjekty ze Spojených států, Kanady a Velké Británie. Nejvyšší meziroční růsty však zaznamenaly investice ze Švédska (+128 %), Kanady (+73 %), Velké Británie (+70 %), Spojených států (+61 %) a Číny (+41 %). Londýn se stal hlavní světovou metropolí pro přeshraniční investice, když přilákal 9,6 miliardy dolaru, následovaný Sydney (8,6 mld. USD) a Tokiem (5,6 mld. USD).
Nadějný závěr roku 2024 však vystřídaly v úvodu roku 2025 nové otřesy, které ovlivňují vývoj na trhu doposud – od celních sporů a změn v transatlantických vztazích přes propady na akciových trzích až po zvýšené riziko celkového ekonomického zpomalení. Tyto faktory vedly ke zvýšení nejistoty mezi investory.
Zatímco v posledním čtvrtletí roku 2024 zaznamenaly globální investice do nemovitostí meziroční růst o 50 procent, na začátku roku 2025 již stagnovaly. V Evropě dokonce došlo k poklesu, a to zejména ve Velké Británii a Francii. Naopak Německo vykázalo výrazný meziroční nárůst, ten však vycházel z velmi nízké srovnávací základny.
Zavedení cel pravděpodobně nejvíce zasáhne segment průmyslových nemovitostí. Vývoj v kancelářském a maloobchodním sektoru bude silně záviset na makroekonomickém výhledu. Nejméně zasažený by měl zůstat rezidenční segment.
Autorka je Vedoucí průzkumu společnosti Knight Frank
(Redakčně upraveno)
