
Už když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila v září 2024 nové složení tohoto výkonného orgánu EU, vyvolalo to v českém prostředí rozporuplné reakce. Jozef Síkela se totiž stal novým eurokomisařem pro mezinárodní partnerství.
Tehdejší koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) hovořila o tom, že pro Českou republiku to je významné křeslo, protože Síkelovi připadlo největší generální ředitelství v Komisi, které zaměstnává na tři tisíce lidí a hospodaří s 300 miliardami eur.
Jenže i přes oficiálně prezentovaná vyjádření o úspěchu pro Česko, v zákulisí se mluvilo spíše o zklamání. Praha totiž měla zájem o místo, které by mohlo více promlouvat do vnitřních záležitostí evropské ekonomiky. Spekulovalo se o tom, že by Síkela mohl mít na starost energetiku.
Naopak tehdejší opozice v čele s tehdejším hnutím ANO si nebrala žádné servítky. Zkritizovala ministerského předsedu Fialu a celou koaliční vládu, že výsledkem vyjednávání s Bruselem není žádný silný resort, ale „neviditelný“ komisariát.
„Zatímco unijní rebelové Slováci získávají prestižní obchod. Svědčí to o jediném. Navzdory servilní politice vůči Bruselu v něm hrajeme třetí housle,“ prohlásil místopředseda ANO a dnešní ministr průmyslu Karel Havlíček.
Evropský parlament schválil složení nové Komisi včetně Jozefa Síkely na konci listopadu 2024. Od té doby se zatím potvrdila spíše kritika někdejší opozice – aspoň co se týče „neviditelnosti“ českého zástupce. Někdejší ministr průmyslu Síkela jako by se odchodem do Bruselu propadl do země.
To samozřejmě neznamená, že by nepracoval. Pokud si někdo zadá do internetového vyhledávače Síkelovo jméno, vyjede mu hned několik textů, které popisují například to, kolik států už navštívil nebo že mu země Tichomoří slíbily zakročit proti ruské stínové flotile.
Jenže to jsou spíše informace pro „fajnšmekry“, pro lidi, kteří se o tyto věci aktivně zajímají. Pro široké publikum, pro většinu veřejnosti, je Síkela víceméně neviditelný. Jak by asi dopadl průzkum, v němž by obyvatelé odpovídali na otázku „Znáte jméno českého eurokomisaře“?
Evropský komisař má sice zastupovat evropské zájmy, není to obhájce národních požadavků v Bruselu, ale jeho role by měla být širší. Měl by to být i jakousi spojkou mezi Českou republikou a nejvyššími patry Evropské unie.
Měl by umět s veřejností komunikovat, vysvětlovat, argumentovat, a především prezentovat svoji práci – zvláště v současné době, kdy představitelé vládní SPD hovoří o „vystoupení z bruselského vlaku“. A nepochybně si to uvědomuje rovněž sám Síkela.
V nedávném podcastu Bruselské chlebíčky totiž řekl: „Poté, co jsme dohnali komunikační mezeru, kterou jsme měli primárně v partnerských zemích, bych teď chtěl dohnat komunikační mezeru, kterou mám vůči České republice.“
K tomuto veřejnému slibu stačí dodat jediné: Čím dříve Síkela začne, tím lépe.
















Paní Jourovou, jakkoliv jsem s jejími názory moc nesouzněl, jsem občas zaznamenal v médiích, Síkela se zcela propadl. Jeho portfolio, ač finančně dobře vybavené, bylo pro mě zklamáním, po velkých Fialových řečech o naší důležitosti jsem asi nejen já měl jiné představy. A myslím, že Síkela by se na tu energetiku hodil.
Byl neschopný doma a pokračuje v tom i v Komisi …
takhle bych se chtěl mít o dovolený (za ty prachy)