K významné redukci obchodní výměny na trase Washington – Peking došlo od 10. dubna, kdy vzájemná cla dosáhla prohibitivních 100 procent. Lodní kontejnerová doprava z Číny do Los Angeles zabere zhruba 30 dní, do New Yorku dorazí cargo za přibližně 55 dní. Jinými slovy, americká ekonomika zatím ještě nepocítila přímé dopady obchodních válek.
Ty lze očekávat zhruba od druhého květnového týdne. Tomu odpovídají výrazně nižší plánované dodávky kontejnerů do amerických přístavů (Los Angeles meziročně -36 %, pozn. aut.), což negativně zasáhne celý logistický řetězec – od poklesu poptávky po skladovacích kapacitách až po kamionovou dopravu.
Následně se však může nákaza šířit dále napříč ekonomikou. Některé zboží nemusí být v regálech k dispozici vůbec, jiné bude kvůli clům s výrazně vyšší cenovkou. Celá tato situace připomíná zkušenost z pandemie covid-19, kdy přísné lockdowny vyústily v zadření dodavatelských řetězců.
A přineslo jedno poučení z krizového vývoje – i pokud by Donald Trump v reakci na hrozící pokles ekonomiky zareagoval prudkým snížením cel, obnovení funkčnosti dodavatelských řetězců může trvat. A v mezidobí působit stagflačním způsobem – ve směru nižšího růstu ekonomiky a vyšší spotřebitelské inflace.
To by byla zvláště nepříjemná situace pro americkou centrální banku, Fed, která je v posledních týdnech pod palbou kritiky prezidenta Trumpa, aby snižovala úrokové sazby. Na tento scénář může nakonec dojít, zvláště pokud by americká ekonomika propadla do recese.
Každopádně, zatímco v případě výše celních tarifů máme pravděpodobně to nejhorší již za sebou, negativní dopady do reálné ekonomiky, tedy na hospodářský růst a zaměstnanost, se teprve naplno projeví.
Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)
