Kolik letos ušetří domácnosti na elektřině?

Energetický regulační úřad (ERÚ) představil teprve nedávno cenový výměr pro rok 2026, jenže krátce poté přišla zásadní změna. Nová vláda se v souladu se svým programovým prohlášením rozhodla převést financování podpory obnovitelných zdrojů energie (POZE) plně na státní rozpočet.
Samoodečet spočívá v tom, že si k určitému datu sami zaznamenáte stav elektroměru a tuto informaci předáte distributorovi nebo dodavateli elektřiny. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Samoodečet spočívá v tom, že si k určitému datu sami zaznamenáte stav elektroměru a tuto informaci předáte distributorovi nebo dodavateli elektřiny. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Pro domácnosti i firmy to znamená jednu z nejvýraznějších úlev na účtech za elektřinu za poslední roky. Od 1. ledna 2026 totiž poplatek za POZE přestal platit úplně. Aby se však úspora skutečně promítla do vyúčtování v plné výši, je důležité nezapomenout na správně provedený samoodečet elektroměru.

Ještě v roce 2025 se na financování POZE dělili odběratelé elektřiny se státem. Celkově šlo o desítky miliard korun ročně. Od roku 2026 přejde tato povinnost výhradně na státní rozpočet, který na podporu obnovitelných zdrojů uvolní zhruba 41 miliard korun, tedy přibližně o 17 miliard více než letos. Pro spotřebitele to znamená přímou úsporu na každé odebrané megawatthodině elektřiny.

Dosud se poplatek za POZE počítal podle kombinace technických parametrů odběrného místa a skutečné spotřeby. Základem byl výpočet vycházející z počtu fází, hodnoty hlavního jističe, počtu měsíců v roce a sazby za podporu výkupu elektřiny. Pro rok 2026 byla tato sazba stanovena na 10 Kč za ampér a měsíc včetně DPH.

V praxi by to znamenalo, že například domácnost s třífázovým jističem 3×16 A by zaplatila 3 × 16 × 12 × 10 Kč, tedy 5 760 korun ročně, zatímco domácnost s jednofázovým jističem 1×25 A by vyšla na 3 000 Kč ročně – bez ohledu na to, zda spotřebuje jednu, nebo dvacet megawatthodin elektřiny.

Aby systém nebyl pro domácnosti s nižší spotřebou neúměrně zatěžující, platil zároveň cenový strop ve výši 600 korun za každou spotřebovanou MWh. V praxi se vždy uplatnila nižší z obou částek.

Například domácnost s jističem 3×16 A a spotřebou 10 MWh by zaplatila vypočtených 5 760 Kč, protože tato částka byla nižší než limit 6 000 korun podle spotřeby. Naopak domácnost s jističem 1×25 A a spotřebou pouze 2 MWh by zaplatila jen 1 200 Kč, tedy částku odpovídající spotřebě.

Od ledna 2026 však tento mechanismus zcela končí. Poplatek za POZE se ruší plošně a nebude ho platit žádný odběratel elektřiny. Pro ilustraci – průměrná česká domácnost se spotřebou zhruba 3,5 MWh ročně zaplatila ještě v roce 2025 na POZE přibližně 2 100 korun. O tuto částku nyní ušetří.

Samotné zrušení poplatku proběhne automaticky, přesto existuje jeden důležitý krok, který mohou domácnosti udělat, aby o část úspory nepřišly. Tím je samoodečet elektroměru ke konci roku. Většina odběrných míst totiž nemá fakturační období nastavené přesně od 1. ledna do 31. prosince.

Typicky fakturace probíhá například od června do května následujícího roku, tedy přesahuje do dvou kalendářních let. Distributor je v takovém případě povinen rozdělit spotřebu mezi jednotlivé roky. Pokud ale nemá k dispozici skutečný stav elektroměru k 31. prosinci, provede rozdělení odhadem. Část spotřeby pak může spadnout ještě do roku 2025, kdy se poplatek za POZE stále platí.

A další část až do roku 2026, kdy už je od něj odběratel osvobozen. Odhad přitom nemusí odpovídat reálnému průběhu spotřeby, zejména pokud se v domácnosti během roku výrazně změnily podmínky – například kvůli narození dítěte, odchodu člena rodiny, dlouhodobé nepřítomnosti nebo naopak přechodu na elektrické vytápění.

Vzhledem k tomu, že u poplatku za POZE může jít o úsporu v řádech tisíců korun, dává samoodečet na konci roku jasný smysl. Umožní distributorovi i dodavateli pracovat s přesnými daty a zajistí, že se co největší část spotřeby správně přiřadí k roku 2026, kdy už poplatek neplatí.

Samoodečet spočívá v tom, že si k určitému datu sami zaznamenáte stav elektroměru a tuto informaci předáte distributorovi nebo dodavateli elektřiny. Udělat to lze několika způsoby – prostřednictvím online zákaznických zón, mobilních aplikací, e-mailem, telefonicky nebo písemně. Konkrétní kontakty jsou vždy uvedeny na webových stránkách příslušné společnosti.

Kromě samotného stavu elektroměru je třeba uvést také výrobní číslo měřidla, identifikaci odběrného místa, jméno odběratele a kontaktní údaje. U dvoutarifních sazeb je nutné zapsat zvlášť stav ve vysokém (T1) a nízkém tarifu (T2).

Hodnoty se zapisují bez desetinných míst a bez zaokrouhlování. Doporučuje se také elektroměr vyfotit, aby měl odběratel k dispozici případný důkaz v případě nejasností. Ideálním termínem pro samoodečet je poslední den kalendářního roku, přičemž na jeho odeslání je zpravidla lhůta 30 dnů.

Zrušení poplatku za POZE přinese úlevu všem odběratelům elektřiny, ale možnosti úspor tím nekončí. Trh s energiemi zůstává velmi konkurenční a řada dodavatelů nabízí nové tarify s cílem získat zákazníky. Rozdíly v cenách mohou činit i několik stovek korun na každé megawatthodině, a to nejen u elektřiny, ale také u plynu.

Autor je ředitel sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek