„Předkupní právo, které se do českého legislativního prostředí vrátilo od 1. ledna 2018, tak skončí po dvou a půl letech platnosti,“ připomíná šéf developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že i za tak relativně krátkou dobu ale dokázalo nemovitostní transakce zásadně ztížit a prodloužit.
„Prodejce bytu, ke kterému patřila garáž, parkovací stání či například sklep ve společných prostorách domu, totiž musel obejít všechny sousedy (majitele bytů a zároveň spoluvlastníky společných prostor) a získat od nich písemné prohlášení, že se vzdávají předkupního práva,“ vysvětluje praxi šéf Ekospolu.
Kupující tak byl až čtvrt roku v nejistotě, zda kupní smlouva bude opravdu platit, nebo ji někdo fakticky zruší tím, že využije svého předkupního práva. Prodávající v takovém případě musel se zájemcem vyjednat smlouvu novou, tentokrát už bez garáže či jiné části společných prostor. Pokud o to kupující ztratil zájem, musel kupce pro byt hledat znovu.
Nyní se vrací původní koncepce. Ta umožňuje uplatnit předkupní právo mezi spoluvlastníky pouze v případech, kdy jejich spoluvlastnictví vzniklo bez jejich vůle. Po uplynutí šesti měsíců od vzniku spoluvlastnictví pak už ani v těchto případech.
Nové změny budou platit až pro případy smluv uzavřených po 1. 7. 2020 – pokud byla smlouva uzavřena před tímto datem, předkupní právo spoluvlastníků k nemovitosti trvá a spoluvlastníky je tak nutné oslovit.
Předkupní právo teď zůstane pouze pro případy, kdy vznik spoluvlastnictví nešlo ovlivnit – například v případě dědění. Podle advokáta Pavla Strnada z advokátní kanceláře Polverini Strnad je ale dobré vyřešit právní ochranu majetku včas a těmto situacím předcházet, protože právě spoluvlastnictví dědiců často vyvolává spory. „Je vhodné zejména nemovitosti nedělit vůbec a striktně je odkázat jen jedinému dědici. Jedině tak je možné předejít vzniku nepříjemných rodinných sporů,“ tvrdí advokát.
