Ty zklamaly a svou slabostí upozornily na opatrnost německých spotřebitelů ve svých výdajích v situaci rostoucí inflace a zdražování zejména položek nezbytných pro život jako jsou energie či potraviny. PMI statistiky (index nákupních manažerů, pozn. red.) již za eurozónu nic nového oproti předběžným odhadům nepřinesly.
Zajímavější bylo ve středu dění na středoevropských devizových trzích. Zveřejněné dubnové PMI průmyslové aktivity v celém regionu zklamaly, v Polsku dokonce index spadl do pásma kontrakce. Polský zlotý tak ztrácel během dne zhruba třetinu procenta, u koruny ztráta činila zhruba 0,15 procenta, když se v odpoledních hodinách pod tlak dostala hladina 24,75 CZK/EUR. Takto slabá byla koruna naposledy v polovině května.
Bez výraznější tržní reakce se obešlo zveřejnění výsledku hospodaření v tuzemském státním rozpočtu ke konci května. Celkové číslo příliš nepotěšilo, při pohledu na schodek je vývoj dokonce horší než v covidovém roce 2020.
Na druhou stranu z hlediska struktury těší zvýšená investiční aktivita. Jedinou měnou regionu, která ve středu šla opačným směrem, byl maďarský forint. Ten ztrácel výrazně v minulých dnech a podpořila ho pravděpodobně zpráva, že tamní ministr financí pracuje na konsolidačním plánu státního rozpočtu.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
