V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu letos překročí 300 miliardy korun, oproti schváleným 280 miliardám.
Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším daňovým příjmům. Celkový meziroční nárůst příjmů o 48,8 miliardy korun souvisel zejména s vyšším inkasem DPH, spotřebních daní a příspěvků na sociální zabezpečení.
Za plánem pravděpodobně dále zaostává čerpání prostředků z EU, kde bylo do konce května vyčerpáno lehce přes 28 procent celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 45 %, pozn. aut.).
Splnění schváleného rozpočtu může být ohroženo i u daně z příjmu právnických osob, kde se za prvních pět měsíců letošního roku podařilo přes mírný meziroční nárůst splnit 27,4 procenta celoročního plánu (v roce 2021 bylo v květnu vybráno již 37,1 % schváleného rozpočtu).
Snížení výdajů (o 16,9 mld. Kč) bylo spojeno především s odezněním výplaty „pandemických“ kompenzací. Na neinvestičních transferech podnikatelům bylo loni do konce května vyplaceno více než 74 miliard korun (z toho téměř 41 mld. v souvislosti s „covidovými“ programy), přičemž letos to bylo 29,6 miliardy korun.
Naopak nárůst výdajů byl patrný v kapitole sociálních dávek, a to zejména v důsledku s valorizace starobních důchodů (+ 13,2 mld. Kč). Dočasné zvýšení platby za tzv. státní pojištěnce zvyšuje i transfery fondům zdravotního pojištění. To bude nicméně do značné míry ve druhé polovině letoška kompenzováno opětovným snížení těchto plateb tak, aby v průměru zůstaly na úrovni roku 2021.
Nárůst transferů místím rozpočtům pak odrážel především navýšení platů ve školství a výdajů na sociální služby. Meziročně vyšší o téměř čtyři miliardy byly i výdaje na obsluhu státního dluhu, na které bylo do konce května vynaloženo již 19,3 miliardy korun.
To je důsledkem rostoucích výnosů státních dluhopisů, které odráží kromě vysokých inflačních tlaků (na které centrální banky reagují zvyšováním úrokových sazeb) i nedávné zhoršení výhledu ratingu ČR na negativní agenturou Fitch.
Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu letos překročí 300 miliard korun. Vláda již avizovala, že bude současný rozpočet, který počítá se schodkem ve výši 280 miliard korun, zřejmě novelizovat kolem poloviny letošního roku.
Současný odhad objemu dodatečných prostředků, které budou vydány na pomoc válečným uprchlíkům, plánované zvýšené výdaje na obranu, dodatečná diskreční vládní opatření (např. snížení spotřební daně z paliv a zrušení silniční daně) a navýšení existenčního a životního minima činí téměř 80 miliard korun, s nimiž letošní rozpočet dosud nepočítal.
Minimálně ta část z dodatečných výdajů, která přímo souvisí s uprchlickou krizí (podle odhadů asi 54 mld. Kč), by však mohla být alespoň zčásti financována ze zdrojů EU. Vývoj ve zbytku roku je podle nás silně podmíněn dalším vývojem války na Ukrajině, případnými nově přijatými vládními diskrečními opatřeními a v duchu výše popsaného i konečným zdrojem financování dodatečných výdajů.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
