Proti koruně stála především zveřejněná ekonomická data a v té souvislosti zhoršující se úrokový diferenciál, úvod týdne poznamenalo nedělní televizní vystoupení guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla, který připustil snížení úrokových sazeb v letošním roce.
Tuzemské ekonomické indikátory tohoto týdne příliš nepotěšily a ospravedlnily oslabení koruny v tomto týdnu. Zveřejněny byly i výsledky hospodaření státního rozpočtu za loňský rok. Ten dosáhl v hotovostním vyjádření deficitu 290,7 miliardy korun. Meziročně se tedy prohloubil o 19,3 miliardy korun.
Plánovaný schodek ve výši 241 miliard korun byl současně překročen o bezmála 50 miliard korun. To bylo primárně způsobeno nižším než očekávaným čerpáním EU fondů, které zaostalo za schváleným plánem o 48,4 miliardy korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 249,9 miliardy korun a meziročně byl nižší o 38,9 miliardy korun.
Největší reakci korunových finančních trhů si ale vysloužilo zveřejnění předběžných čísel prosincové inflace. Tuzemské spotřebitelské ceny v prosinci, stejně jako v listopadu, podle předběžného odhadu meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 procenta.
Tento vývoj zhruba odpovídal našemu odhadu, který počítal s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 procenta při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši dvou procent. Ve srovnání s tržním konsensem i prognózou ČNB (v obou případech 2,3 %, pozn. aut.) však byla prosincová meziroční inflace nižší.
Ke konci roku zlevnily především potraviny (-1,1 % m/m) a pravděpodobně i pohonné hmoty. Jádrová inflace podle našeho odhadu setrvala poblíž listopadových 2,6 procenta meziročně. Zápis z jednání bankovní rady ČNB z posledního zasedání ale vyzněl méně holubičím tónem než nedělní vystoupení guvernéra Michla. Zveřejněný dokument se stále zaměřuje především na diskusi proinflačních rizik.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
