Měnoví investoři totiž sází na to, že kvůli nečekaně silným, přetrvávajícím inflačním tlakům v nejsilnější ekonomice eurozóny bude muset Evropská centrální banka (ECB) přistoupit k ještě razantnějšímu utažení měnové politiky, případně utažené podmínky udržovat po delší dobu.
Totéž „v bleděmodrém“ platí i pro Česko, protože Německo, a obecněji eurozóna, je mu stěžejním obchodním partnerem a celkem, s nímž je ekonomicky a finančně intenzivně provázané. Inflace v Německu podle středečních údajů vzrostla v únoru meziročně o 9,3 procenta, zatímco v lednu to bylo o 9,2 procenta.
Únorový růst cen poháněly u našich západních sousedů rostoucí ceny potravin a citelně zdražující služby. Inflace zrychlila i přesto, že německá vláda na svůj dluh srazila domácnostem v zemi účty za energie. Experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě pouze devítiprocentní únorovou inflaci.
Citelná, nepolevující inflace přetrvává nečekaně také ve Francii, kde podle úterních dat dosáhla historického rekordu, nebo ve Španělsku. To jen umocňuje tlak na ECB, aby eventuálně ještě zpřísnila svoji měnovou politiku. Trhy nyní vůbec poprvé předpokládají, že depozitní sazba ECB se dostane – bude muset dostat – z nynější úrovně 2,5 procenta až na rovná čtyři procenta.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
