Centrální banka naproti tomu pro srpen očekávala meziroční inflaci na 2,7 procenta. Dále se tak rozšířila záporná odchylka od její prognózy, když již v červenci byla domácí inflace oproti odhadu České národní banky (ČNB) o desetinu níže.
Za dalším snížením meziroční inflace v srpnu stálo hlavně zvolnění růstu cen potravin, a to působením nadále utlumené meziměsíční dynamiky v kombinaci s vyšší srovnávací základnou druhé poloviny loňského roku. Ceny pohonných hmot a energií pro domácnosti klesaly meziměsíčně i meziročně. Jádrová inflace pak mírně zrychlila z 2,7 na 2,8 procenta.
Její srpnová úroveň ale odpovídala prognóze ČNB. S ohledem na silný sezónní nárůst cen dovolených však mohlo jít o dočasný výkyv. Srpnová data potvrzují námi očekávaný trend snižující se celkové inflace. Ta podle naší prognózy bude ve zbytku roku pokračovat v postupném poklesu směrem ke dvouprocentnímu cíli centrální banky.
Jádrová inflace by měla také mírně klesnout, nejspíše však zůstane nad 2,5 procenta meziročně. Zvýšená jádrová inflace, která je spojena především s rychlým růstem cen služeb, který v srpnu jen neparně zpomalil z 4,8 na 4,7 procenta, je důvodem trvající obezřetnosti centrálních bankéřů.
Sazby ČNB tak pravděpodobně zůstanou na blížícím se zasedání (24. 9.) beze změny, což tento týden naznačily i výroky hned několika členů bankovní rady. Pokračující jestřábí komunikace ČNB, a s tím spojený rozšířený diferenciál tuzemských tržních úrokových sazeb vůči těm evropským, drží korunu na silných úrovních.
K tomu rovněž přispívá globální trend oslabujícího amerického dolaru. Koruna tak v tomto týdnu opět zpevnila, a to o zhruba o 0,3 procenta. Ve výsledku tedy prolomila hranici 24,40 CZK/EUR a dostala se na dosah hladiny 24,30 CZK/EUR. Vůči společné evropské měně je tedy nejsilnější za poslední zhruba dva roky, vůči americkému dolaru pak byla takto silná naposledy v roce 2018.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
