To bylo v kontrastu s výsledky průmyslové produkce za prosinec, která navázala na silný listopadový výsledek. Výroba navíc rostla napříč téměř všemi odvětvími. Pozitivně překvapil i vývoj nových zakázek.
Čerpání EU fondů a rozpočtové provizorium vytáhlo hospodaření státu v lednu do přebytku ve výši 32,4 miliardy korun, ale jen dočasně. S příchodem připravovaného rozpočtu od nové vlády by se domácí fiskální situace měla postupně zhoršovat a deficit by se tak měl postupně prohloubit k plánovaným 310 miliardám korun.
Za poklesem inflace pod dvouprocentní cíl tuzemské centrální banky stálo hlavně převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát. Růst cen služeb a pravděpodobně i jádrová inflace jsou ovšem stále vysoko.
Domácí spotřebitelská poptávka i přes slabší prosinec v závěru loňského roku posílila. Reálné maloobchodní tržby bez aut v prosinci meziměsíčně klesly o 0,1 procenta a díky vyšším prodejům v motoristickém segmentu celkové tržby meziměsíčně jen stagnovaly.
Znatelné posílení má za sebou česká koruna, kterou podpořila redukce tržních sázek na míru uvolnění měnové politiky České národní banky (ČNB) v letošním roce. Zpevňovat začala již po zveřejnění výše zmíněné lednové inflace. Zasedání ČNB pak přineslo jednomyslné ponechání repo sazby beze změny a holubičí vyznění neměla ani tisková konference guvernéra Aleše Michla.
Nová prognóza sekce měnové navíc indikuje koncem letošního roku potřebu úrokové sazby ze současných úrovní zvýšit. Zatímco ještě ve středu dopoledne se kurz koruny pohyboval kolem úrovně 24,38 CZK/EUR v závěru týdne to bylo již 24,23 CZK/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
