V průběhu roku si koruna prošla několika fázemi posilování a opětovného oslabení v závislosti na vývoji pandemie. V konečném důsledku ale dokázala většinu svých ztrát umazat a podle nás bude v následujícím roce dále posilovat. Svoji sílu ukázala i v rámci regionu, resp. mezi rozvíjejícími se ekonomikami. V rámci středoevropského regionu ukončila rok s nejnižší ztrátou ve výši tří procent.
Polský zlotý se většinu roku vyvíjel obdobně, nicméně v posledních týdnech mu uškodila intervence centrální banky s doposud nejasnou motivací. Loňský rok tak uzavřel se ztrátou 6,7 procenta. Na konci žebříčku se ztrátou 8,9 procenta skončil maďarský forint, který sráží již dlouhodobě také centrální banka.
Umazání ztrát v regionu pomohlo výrazně i silnější euro vůči americkému dolaru. To se od začátku roku posunulo z 1,120 na současných 1,227 a připsalo si tak zisk 9,5 procenta. Tento trend by podle nás měl pokračovat i v novém roce a dále tak podporovat korunu na cestě k silnějším hodnotám.
Těm hraje do karet i růst domácích sazeb na trhu a rozšiřování úrokového diferenciálu vůči eurovým sazbám, který je v současnosti nejvyšší od března. Ve spojení s dobrou náladou na globálních trzích se tak podle nás pro nejbližší dny otevírá prostor pro další posílení koruny pod 26,10 za euro.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
