Kraje se vzdaly řízení pohotovostí, přešly pod zdravotní pojišťovny

Od začátku ledna přešly pohotovostní služby v regionech do gesce zdravotních pojišťoven. Přebírají štafetu od krajů a nově ponesou odpovědnost za organizaci lékařských i stomatologických pohotovostí. Co to znamená pro pacienty?
Pokud bychom se striktně drželi legislativy, zanikly by pohotovosti zhruba na pěti desítkách míst, říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči. Ilustrační foto: VZP, se svolením
Pokud bychom se striktně drželi legislativy, zanikly by pohotovosti zhruba na pěti desítkách míst, říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči. Ilustrační foto: VZP, se svolením

Nová legislativa ukládá pojišťovnám povinnost zajistit takzvanou páteřní síť pohotovostí v nemocnicích s urgentními příjmy a při pediatrických lůžkových odděleních. Definuje také ordinační dobu, po kterou musí být pohotovosti otevřené.

Některé kraje mají obavy, že stanovená doba nebude v některých vytížených místech dostatečná. Proto jsou připraveny rozsah hodin, na něž jsou pacienti zvyklí, případně zadotovat.

Jak upozorňuje VZP, díky iniciativě zdravotních pojišťoven bude pohotovost zajišťována nad rámec povinnosti vyplývající z nové legislativy.

„V rámci jednání jsme se museli zabývat i tím, zda ponechat lékařské pohotovosti jen v této takzvané páteřní síti, jak ji nově definuje zákon. Pokud bychom se striktně drželi legislativy, zanikly by pohotovosti zhruba na pěti desítkách míst.

Proto jsme v lokalitách, kde jsou pacienti zvyklí docházet na místní pohotovost mimo urgent, poskytovatelům nabídli, že by zde mohly pohotovosti pokračovat. Tímto krokem víc než dvě desítky pohotovostních služeb i v menších lokalitách udržíme,“ vysvětluje Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

Páteřní linka lékařské pohotovostní služby vznikne z 96 pohotovostí u urgentních příjmů a 82 pediatrických lůžkových oddělení. Další dvě desítky míst budou službu poskytovat nad rámec povinnosti dané zákonem. Končí zejména ty pohotovosti, které byly využívány jen sporadicky a jejich efekt v lokalitě byl minimální.

„Jde o zařízení, která fungovala třeba jen pár dní v měsíci a pacienti do nich zavítali zřídka. Rozhodnutí o ukončení je pak logické a my jej samozřejmě respektujeme,“ uvedl v tiskové zprávě VZP Martin Balada, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

V obtížnější situaci byly pojišťovny ve vztahu ke stomatologům. Přechodem na zdravotní pojišťovny odpadla jejich zákonná povinnost zapojit se do pohotovostní služby, kterou měli vůči krajům. Domluvu se ale podařilo uzavřít a navazují na dosud platný systém stálých a rotujících pohotovostí.

V pěti krajích (Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj) bude stomatologická pohotovost zajištěna prostřednictvím centrálních pracovišť.

Na Vysočině bude služba zajištěna prostřednictvím rotujících pohotovostí, kdy zubaři slouží ve svých ordinacích a v pevně daných termínech se ve službě střídají. Ve zbývajících krajích bude péče zajištěna kombinací obou těchto režimů.

Ačkoli zdravotní pojišťovnu měly na změnu režimu jen několik měsíců, systém by měl být od Nového roku plně funkční. Pacienti by změny příliš pocítit neměli.

Rozdíl bude v tom, že informace o pohotovostech najdou přímo na webových stránkách své pojišťovny, nikoli na webu krajského úřadu nebo obce.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek