Koruna v bezprostřední reakci posílila výrazněji pod úroveň 24,90 za euro, neboť výraznější než očekávaná inflace může Českou národní banku (ČNB) vést k odsunutí dalšího snižování její základní úrokové sazby. Delší trvání vyššího úročení na koruně je pak určitým lákadlem pro měnové investory.
Oproti dubnu byl letos v květnu výraznější meziroční nárůst cen služeb, o 4,9 procenta, a potravin – ty nezpracované přidaly hned 9,2 procenta. Právě výraznější než očekávaný růst cen n zejména nezpracovaných potravin a neústupnost inflace v oblasti služeb jsou klíčovými důvody, proč celková inflace překonala veškerá expertní očekávání.
I tak však jde o letošní druhou nejnižší měsíční meziroční inflaci, právě po té dubnové. Nelze tedy zatím předpokládat, že v Česku jakkoli citelněji oživují inflační tlaky, zejména pokud – jak lze předpokládat – bude ČNB v nadcházející době zřetelně signalizovat své odhodlání bojovat zejména právě se „zbytkovou inflací“ v oblasti služeb.
Inflace v oblasti potravin je tradičně kolísavá, stejně jako ta v oblasti energií, které svým meziročním zlevněním v květnu naopak celkovou inflaci snižovaly. Pro svoji kolísavost ČNB inflaci v oblasti potravin a energií nezapočítává do jádrové inflace – kam řadí naopak inflaci v oblasti služeb. Právě proto je pro ni nyní prioritou boj s inflaci v oblasti služeb.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
