Kyberkriminalita jako výnosný byznys. Brzy přesáhne 15 bilionů dolarů

Z kybernetické kriminality se stává stále výnosnější byznys. Do roku 2029 stoupnou celosvětové škody na 15,6 bilionu dolarů. To je víc než hrubý domácí produkt (HDP) kterékoli země na světě s výjimkou Spojených států a Číny.
Kyberútoků neustále přibývá, podvodníci používají i umělou inteligenci. Ilustrační foto: Pixabay.com
Kyberútoků neustále přibývá, podvodníci používají i umělou inteligenci. Ilustrační foto: Pixabay.com

Vyplývá to z aktuální analýzy Mastercard Signals, kterou tato společnost poskytla Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz). Klíčovou roli, aby se tento trend dále neprohluboval, hrají podle Mastercard moderní obranné mechanismy a technologie, které umožňují útokům zabránit.

Analýza Mastercard Signals podrobně mapuje, jak se hrozby vyvíjejí po nástupu autonomních systémů umělé inteligence, které jsou chytřejší, rychlejší a adaptivnější než kdy dřív.

Tento růst digitální kriminality je zároveň doprovázen vlnou inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti, prevence podvodů a boje proti praní špinavých peněz s cílem zajistit bezpečnost digitálního ekosystému.

„Kyberbezpečnost ale není jen otázkou technologie. Týká se každého – od jednotlivců přes firmy až po veřejnou správu,“ poznamenala Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

V prostředí, kde se hrozby vyvíjejí rychleji než kdy dřív, je podle ní zásadní myslet na prevenci a spolupráci. Zpráva Mastercard Signals upozorňuje na čtyři hlavní síly, které dnes formují prostředí kybernetické kriminality.

Hrozba umělé inteligence

Prvním z nich je digitální prostor pro útoky, který se dramaticky rozšiřuje. S rostoucím využíváním technologií, jako internet věcí, 5G sítě či propojené dodavatelské řetězce, vznikají nová rizika. Firmy i instituce se tak musejí bránit v prostředí, které je stále složitější a méně přehledné.

Druhou oblastí je geopolitické napětí, které zvyšuje rizika útoků na kritickou infrastrukturu. Státy i státem podporované skupiny využívají kybernetické operace jako nástroj nátlaku nebo financování. V anonymním prostředí internetu je přitom obtížné určit původce a vyvodit odpovědnost.

Za třetí je to umělá inteligence (AI), která zrychluje a zefektivňuje škodlivé aktivity. Umožňuje útočníkům automatizovat vyhledávání slabin, vytvářet deepfake podvody a rychle reagovat na obranné strategie. AI tak nefunguje jen jako nástroj obrany, ale stává se i katalyzátorem útoků.

Jako čtvrtou oblast zmiňuje analýza to, že se kybernetická kriminalita stává snadno dostupným „byznysem“. Moderní technologie umožnují, že si útok může objednat nebo provést prakticky kdokoliv i bez pokročilých technických znalostí.

Investice do ochrany

Všechny zodpovědné bankovní instituce nebo firmy, které zprostředkovávají platby platebními kartami, investují do ochrany peněz svých zákazníků ohromné částky. Třeba u společnosti Mastercard to je už téměř 11 miliard dolarů od roku 2018.

Nově firma spustila iniciativu Security Solutions, která podpoří nadějné startupy zaměřené na kyberbezpečnost, prevenci podvodů, digitální identitu a bezpečnost plateb. Prvními účastníky se staly firmy OneID, Scamnetic, Spec, VanishID a Shield-IoT, které prošly náročným výběrem.

„Základním kamenem důvěry je bezpečnost. Ve stále propojenějším světě, kde se neustále objevují nové a nové hrozby, je pro digitální obchod odpovídající zabezpečení zcela nezbytné,“ sdělil Johan Gerber, výkonný viceprezident a šéf Security Solutions ve společnosti Mastercard.

Vzrůstající počet kyberútoků zaznamenala i Česká bankovní asociace (ČBA). Jen za první tři měsíce letošního roku došlo k téměř 23 tisícům útoků na klienty bank. Ve srovnání s loňskem jde o 11procentní nárůst.

Vzrostla i celková škoda, která dosáhla 364,5 milionu korun (loni 357,2 mil. Kč) Díky efektivním nástrojům obrany ale klesla průměrná škoda na jednoho podvedeného klienta, a to na 15 854 korun (loni 17 236 Kč). Jen v loňském roce zachránily banky svým klientům téměř osm miliard.

Bankám se totiž daří lépe zjistit podezřelé transakce a zákazníky tak včas varují. Často se ale setkávají s tím, že klient na rizikových transakcích i přes upozornění trvá.

„Je velmi důležité vzdělávat veřejnost, v celém řetězci těchto útoků je bohužel nejslabším článkem. E-šmejdi toho využívají, a proto dramaticky přibývá podvodných telefonátů,“ řekl Tomáš Stegura, předseda Pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA a expert na kybernetickou bezpečnost ČSOB.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena