Podle něj tak byl překonán i doposud nejhorší rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. „V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (4,1 % vs. 4,5 % hrubého domácího produktu). Oproti červenci však nárůst deficitu státního rozpočtu opět nabralo na tempu,“ upozorňuje ekonom.
Celkové příjmy státního rozpočtu poklesly za prvních osm měsíců meziročně o 4,2 %. I nadále největší propad vykazují přímé daně v čele s daní z firemních příjmů (-21,7 %).
Oproti plánu státního rozpočtu je ale výběr o několik miliard vyšší, za čímž stojí epší makroekonomický vývoj a to, že firmy méně využívají odpuštění platby daňových záloh.
„Naopak zklamáním je pro ministerstvo financí i nadále výběr DPH, na kterém ztrácí již 12,1 miliardy korun a je tak suverénně největší dírou ve státním rozpočtu,“ říká Táborský a dodává, že „negativní zprávou je i nadále větší propad výběru pojistného na sociální zabezpečení (meziročně o 3,9 %), kvůli čemuž státní rozpočet doposud přišel o sedm a půl miliardy“.
Tyto výpadky podle ekonomů kompenzují nedaňové příjmy zejména z Evropské unie a čerpání rozpočtových rezerv, díky čemuž má státní rozpočet o více než deset miliard navíc, než resort financí plánoval. V následujících měsících však budou pravděpodobně tyto příjmy naopak nižší.
„Výrazný růst státních investic pomáhá zmírňovat hospodářské problémy naší země. Bohužel však vede i k růstu schodku státního rozpočtu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, podle nějž lze vzhledem k negativním důsledkům koronavirové krize očekávat, že se hospodaření státního rozpočtu bude dál zhoršovat.
„Současná úroveň schodku je 15krát vyšší než ve stejném období loňského roku,“ upozorňuje Křeček: „K tomuto výsledku přispívá hospodářská strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů státního rozpočtu. Naopak žádná významná úsporná opatření dosud nebyla ohlášena. Vzhledem k blížícím se volbám lze očekávat, že nákladná opatření na podporu ekonomiky budou prodlužována a schodek se bude dál prohlubovat.“
Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank a člena Národní ekonomické rady vlády, lze předpokládat, že letošní celkový schodek bude nižší, než plánovaných 500 miliard korun. „Hlavně proto, že za čtyři měsíce už se nejspíše nestihne tak výrazně deficit prohloubit. Schodek tak pravděpodobně skončí v pásmu od 400 do 450 miliard korun,“ odhaduje ekonom. „V příštím roce ovšem může činit až 300 miliard korun. Záleží ovšem také na tom, jak závažná bude druhá, případně dokonce třetí vlna koronavirové pandemie,“ dodává.
Podle ekonomů i přes lepší než předpokládaný vývoj v posledních dvou měsících směřuje státní rozpočet k nejhoršímu výsledku v historii. Celkové veřejné finance by tento rok měly zakončit v deficitu 7,6 % HDP, což by znamenalo o 2,5 procentních bodů horší výsledek ve srovnání s doposud nejhorším rokem 2009. Dluh veřejných financí letos podle některých odhadů významně vzroste z loňských 30,7 % na 37,8 % HDP.
