Za poklesem inflace pod dvouprocentní cíl centrální banky stály hlavně levnější energie. Převedení plateb na obnovitelné zdroje energie, jež jsou součástí ceny elektřiny, z domácností na stát přispělo podle našeho odhadu ke snížení meziroční inflace v lednu o zhruba 0,3 procentního bodu.
K tomu se navíc přidává ještě pokračující pokles tržních cen elektřiny a plynu, jehož další kolo začalo se začátkem topné sezony. Elektřina pro domácnosti tak byla letos v lednu meziročně levnější v průměru o 12,2 procenta a plyn o 6,5 procenta. Ceny vodného a stočného naproti tomu meziročně vzrostly o necelá 4 procenta a tepla a teplé vody o 2,5 procenta.
Rovněž pohonné hmoty a potraviny přispěly k nižší inflaci. Ceny pohonných hmot v lednu meziměsíčně klesly o 2,6 procenta po prosincovém poklesu o 1,9 procenta. V kombinaci s vyšší srovnávací základnou začátku loňského roku tak byly pohonné hmoty letos v lednu meziročně levnější o výrazných 9 procent.
Růst cen potravin včetně všech nápojů a tabákových výrobků se udržel poblíž dvou procent meziročně, kam se dostal v závěru loňského roku. Samotné potraviny a nealkoholické nápoje pak byly meziročně dražší pouze o 1,3 procenta.
V tomto vývoji se příznivě odráží levnější energie a pohonné hmoty a meziročně lepší zemědělská úroda. Na nižší ceny veškerého dováženého zboží, včetně potravin, pak působí silnější koruna. Meziměsíčně ceny potravin v lednu vzrostly o přibližně tři procenta. Šlo ale do velké míry o tradiční sezonní pohyb spojený i s odezněním předvánočních slev.
Ceny služeb a jádrová inflace ovšem zůstaly vysoko. Inflace ve službách zůstala oproti prosinci beze změny, když v lednu dosáhla 4,7 procenta meziročně. Meziměsíční nárůst cen služeb v průměru o jedno procento byl stejně silný jako v lednu 2025, a tak ani v tomto ohledu nedošlo ke zvolnění.
Významný vliv stále mají rychle rostoucí ceny bydlení, když meziroční růst imputovaného nájemného druhý měsíc za sebou nepatrně zrychlil a v lednu činil 5,1 procenta. Na zvyšování cen služeb však mohlo působit také oživení spotřebitelské poptávky, ke kterému došlo v závěru loňského roku.
Jádrová inflace tak podle našeho odhadu setrvala poblíž prosincových 2,8 procenta meziročně, a tedy stále nedaleko horní hranice tolerančního pásma centrální banky. Ceny zboží nadále kompenzovaly rychlý růst cen služeb, když za přispění silného kurzu koruny v lednu meziročně vzrostly o pouhé 0,4 procenta.
Letošní pokles inflace pod dvě procenta bude nejspíše jen dočasný a čekáme tedy, že Česká národní banka (ČNB) nebude úrokové sazby dále snižovat. Po celý letošní rok meziroční inflace podle naší prognózy zůstane pod dvouprocentním cílem centrální banky, když ji v průměru odhadujeme na 1,6 procenta. Jádrové inflace se to ale týkat nebude, neboť tu v průměru očekáváme na 2,3 procenta.
V příštím roce by se celková inflace měla podle nás vrátit nad dvouprocentní cíl a v průměru dosáhnout 2,3 procenta. Zrychlit by měla i jádrová inflace, a to na 2,4 procenta. Důvodem by měla být expanzivní fiskální politika v kombinaci s překvapivě silnou a rychle rostoucí tuzemskou ekonomikou. V důsledku toho očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou po celý letošní rok beze změny.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
