Lichváři zvesela obcházejí nový zákon o úvěrech. Podle něho každý subjekt, který půjčuje spotřebitelům, musí splnit náročné administrativní a finanční podmínky a získat licenci České národní banky. Jak zjistil Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) ze zdrojů blízkých justici, lichváři si ale se zákonem hlavu nelámou, a používají dva jednoduché triky.
Ten první je celkem tradiční, zákon o spotřebitelských úvěrech ho nepostihuje a trestní řízení je na něj reálně krátké: lichvářská firma s dlužníkem uzavře smlouvu na bezúročnou půjčku například ve výši padesát tisíc korun. Jenže ve skutečnosti dlužníkovi do ruky nedají ani polovic, ten však musí vrátit vše dle smlouvy, jinak mu podle doložky přímé vykonatelnosti hrozí rychlá exekuce.
Tato metoda je podle soudců poměrně běžná hlavně v severozápadních Čechách. Ty trpí značnou příjmovou chudobou, třináct procent obyvatelstva podle výzkumu agentury Median trpí těžkou materiální deprivací, a tak se zde lichvě daří, jenže ji nelze obvykle prokázat. Postižení dlužníci to pak sice u soudu vypovídají, jenže to končí na tvrzení proti tvrzení.
DLUŽNÍKU, UDĚLÁME Z TEBE PAPÍROVÉHO ŽIVNOSTNÍKA
Dalším, a to úplně novým trikem je, že dlužníkovi pomohou zaregistrovat se jako živnostník. Nové regulační podmínky zákona o úvěrech se totiž nevztahují na půjčky mezi podnikateli. A když mu peníze pošlou, tak si záhy dlužník živnost přeruší. Vše je otázka jen jednoho dne a pár korun. A lichva může jet vesele dál.
Na situaci už chce zákonodárce upozornit například Česká asociace věřitelů, protože úvěrové firmy, jež podléhají licencování, se samozřejmě lichvářským podnikům snaží bránit.
Je třeba také zdůraznit, že vysoký úrok a poplatky ještě samy o sobě nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu lichvy, a na tom se také lichvářské firmy samozřejmě točí. Podle soudní judikatury je sice už lichevní úrok nad šedesát procent, ale k naplnění lichvy musí být prokazatelně zneužito tísně a slabosti dlužníka, kdy lidově řečeno evidentně nemohl vědět, co dělá, když se lichváři upsal.
A tak jsou lichváři stíháni a natož odsuzováni minimálně. Za loňský rok řešila policie pouze třicet případů lichvy, v nichž stíhala pouhých třináct lidí. I tak jde o jistý nárůst, když v roce 2010 řešila deset podezření na lichvu a stíhala za ni jen dva lidi.
ZA 200 TISÍC CHCE VRÁTIT PŘES MILION
A zde je jeden z případů, jimiž se policie zabývala: Jednatel společnosti z Fulneku uzavřel se čtyřicetiletou ženou smlouvu o úvěru ve výši 200 tisíc korun. Poškozená je jako dlužník povinna byla tomuto věřiteli uhradit část úvěru, včetně smluvních úroků ve výši 900 tisíc korun, a to v pravidelných sto dvaceti měsíčních splátkách po sedm a půl tisících korunách.
Poškozená společně s poslední splátkou, která je stanovena na březen 2019, je pak povinna uhradit 207 500 korun. Celkově má tedy, za půjčku ve výši dvě stě tisíc korun, zaplatit milion sto tisíc korun.
Ve druhém případě v polovině července letošního roku v Kopřivnici uzavřel s důchodkyní smlouvu o úvěru na 80 tisíc korun. Poškozená měla do května 2016 uhradit za poskytnutou půjčku celkovou částku přes 340 tisíc korun.
V případě prokázání viny hrozí podezřelému trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let.
