„Líní“ Němci zřejmě neuniknou zaměstnání až do 73 let

Merz varoval, že Němci musí být připraveni pracovat déle a tvrději, aby podpořili stárnoucí populaci a chřadnoucí ekonomiku. Návrh vědecké poradní skupiny německého ministerstva financí by Němcům, kteří již nyní bojují s rostoucími náklady na energii a zvyšující se nezaměstnaností, uložil jeden z nejvyšších věků odchodu do důchodu v Evropě, upozorňuje web The Telegraph.

Pokud by návrh prošel, Německo by trumflo už schválený věk počátku penze v Dánsku, který je se 70 lety nejvyšší v Evropě a který vstoupí v platnost v roce 2040. Další evropské země, včetně Francie, Itálie a Spojeného království, také řeší situaci v reakci na stárnoucí populaci.

Výňatek ze zprávy, který unikl do médií, zní: „Budeme muset pracovat více, pokud chceme zachovat rozsah systému sociálního zabezpečení, aniž bychom současně zanechali ještě větší břemeno pro budoucí generace. Věk odchodu do důchodu musí být vázán na průměrnou délku života.“

 Psali jsme

Francie a Německo už jsou na tom tak špatně, že se jen těžko může něco ještě zhoršit

Zpráva také poznamenala, že německá ekonomika „již roky stagnuje“, na rozdíl od „srovnatelných ekonomik, které rostou výrazně dynamičtěji“. Tato zpráva bude pro německé pracovníky těžkou ranou, protože mnozí z nich se již cítí dotčeni Merzovými nedávnými obviněními, že „nepracují dostatečně tvrdě“.

Kancléř si servítky nebral

Kancléř Merz navázal na varování německých podnikatelů, že kdysi mocná ekonomika země se nachází v krizi, přičemž průmyslníci poukázali na spirálovitě rostoucí náklady na energii, úpadek automobilového průmyslu – kdysi chloubu národa – a nejvyšší míru nezaměstnanosti za posledních deset let.

„V této zemi musíme pracovat více a především efektivněji. Se čtyřdenním pracovním týdnem a rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem nebudeme schopni udržet prosperitu,“ prohlásil kancléř podle ekonomického týdeníku Wirtschaftswoche.

 Psali jsme

Sociální stát je minulostí. Už si to nemůžeme dovolit, říká německý kancléř Merz

Tato poznámka vyvolala pobouření ve Spolkové republice, kde se poválečná pracovní morálka odráží v populárním rčení „erst die Arbeit, dann das Vergnügen“, což lze volně přeložit jako „nejprve práce, pak zábava“.

Co říkají fakta

Někteří ekonomové však připustili, že Merz má možná pravdu. „Není překvapením, že jeho komentáře vyvolaly celonárodní debatu o tom, zda je implicitní obvinění Němců z lenosti spravedlivé,“ řekl Moritz Kraemer, hlavní ekonom německé banky LBBW.

V článku s názvem „Jsou Němci příliš líní, pane kancléři?“ dodal: „Skutečností je, že v roce 2023 odpracoval průměrný německý pracovník pouze 1 343 hodin ročně. To je nejméně ze všech 38 členských zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD, kde průměr činí 1 746 hodin“.

 Psali jsme

Německou ekonomiku netrápí jen Trump. Čínský šok může být drtivější

Nedávné statistiky ukazují, že mnoho Němců už dnes nadále zůstává v zaměstnání i za standardním důchodovým věkem 67 let kvůli nízkým důchodovým dávkám. Údaje vlády z července 2024 odhalily, že počet Němců pracujících po 67. roce věku se za posledních deset let zvýšil z 660 000 na 1,05 milionu.

Alternativa je na koni

Krize důchodového systému představuje pro Merze nejen ekonomickou, ale i politickou výzvu, která dodává další munici opoziční straně Alternativa pro Německo (AfD). Narativ o tom, že Německo se potácí v úpadku způsobeném desítkami let samolibého vedení, se stal ústředním tématem nedávné kampaně AfD.

Strategie strany se vyplácí: AfD si v únorových volbách zajistila bezprecedentní druhé místo a v současnosti se v celostátních průzkumech vyšvihla na první pozici. Ani teď neztrácí čas a využívá situace. Anton Baron, poslanec AfD v zemském parlamentu Bádenska-Württemberska, to vyřkl za spolustraníky: „Nechcete pracovat do 70 let nebo dokonce déle? Pak je tu jen jedno řešení: Volte AfD!“

 Psali jsme

Prosíme, zůstaňte, naléhá Německo na indické vědce