Má se Česko bát Trumpových cel na evropská auta?

Názor
Americký prezident Donald Trump v tuto chvíli možná pročítá zprávu, kterou si loni v květnu „objednal“ u ministerstva obchodu. Ta posuzuje, zda a případně v jaké míře představuje dovoz evropských automobilů pro Spojené státy bezpečnostní hrozbu.
Německu jde o hodně. Zvláště ohroženy jsou automobilky Daimler a BMW, dva globálně největší výrobci luxusních vozů. Foto: Pixabay

Pokud se Trump zachová jako v případě loňského uvalení cel na dováženou ocel a hliník, nelze jeho verdikt očekávat hned. Loni mu také několik týdnů trvalo, než na základě příslušné zprávy cla uvalil.

Spojené státy dováží automobily zejména z Mexika, Kanady, Evropské unie a Japonska. Ze zemí EU je pak s přehledem největším dovozcem do USA Německo, následované Británií, Itálií a Švédskem.

Mexiko a Kanada však s USA loni uzavřely obchodní úmluvu USMCA, takže případných cel zůstanou ušetřeny. Tím se Trumpovi zužuje okruh významných dovozců, na jejichž vozy by mohl cla uvalit. První „na ráně“ je Německo.

PSALI JSME:
Donald Trump může uvalit nová cla na dovoz automobilů

Však také už se německá kancléřka v rámci víkendové mnichovské bezpečnostní konference pro ni nezvykle plamenně ohradila proti samotné myšlence, že by auta mohla značit bezpečnostní hrozbu. Otázkou je, zda tato plamennost Trumpa podráždí, nebo se jí naopak zalekne.

Dokumentuje však, že Německu jde o hodně. Zvláště ohroženy jsou automobilky Daimler a BMW, dva globálně největší výrobci luxusních vozů. Pro obě automobilky je americký trh druhý nejvýznamnější. V posledních dvanácti měsících, což je zhruba doba, po niž Trump úmysl zavést cla veřejně deklaruje, podávají jejich akcie citelně horší výkon než například akcie francouzských automobilek Renault a PSA. Ty totiž vůči americkému trhu nejsou tak exponovány.

PSALI JSME:
Už je to tady: Auta zdražují, bude mnohem hůř!

Mezi zvláště ohrožené automobilky patří také Volkswagen. Naštěstí pro Českou republiku bude přímý efekt případných nových Trumpových cel zanedbatelný. Do USA Česko vyváží desítky vozů ročně. Nic. České firmy ale dodávají autodíly a komponenty, které se montují v amerických továrnách. Trumpova cla se přitom mají týkat právě i autodílů.

Tuzemský automobilový segment ale může poškodit také důsledek cel, konkrétně zaplavení evropského a dalších trhů vozy, které se kvůli clům do USA nevyvezou nebo se tam neprodají. Takováto „záplava“ stlačí ceny a poníží ziskovost automobilek, což se v krajním případě projeví růstem nezaměstnanosti a poklesem investic.

Negativní dopad Trumpových cel na evropská auta by měl v případě ČR představovat snížení HDP o nižší desetiny procenta. Němci by museli počítat s poklesem HDP o takřka procento. Nejvíce zasaženi by ale byli ze zemí EU Slováci, neboť tam vyráběné vozy jsou zvláště exponovány vůči americkému trhu.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Mizérie českého průmyslu je ještě závažnější, než se čekalo. Na vině je Čína, Trump a brexit

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.