Trh přitom pro červenec očekával růst spotřebitelských cen o 0,6 % meziměsíčně a 3,1 % meziročně. Červencová inflace se tak nacházela poblíž horní hranice tolerančního pásma Maďarské centrální banky, která cíluje inflaci ve výši tří procent s tolerančním pásmem v rozsahu jednoho procentního bodu na obě strany. Jádrová inflace zrychlila z 3,5 % na 4,1 %.
Rychlý růst přesahující sedm procent vykazovaly i nadále ceny potravin. Ceny pohonných hmot pokračovaly v meziročním poklesu, ten byl však ve srovnání s předchozím měsícem o poznání nižší.
V Maďarsku tak pokračuje stagflační vývoj, když při výrazném útlumu ekonomické aktivity rostou spotřebitelské ceny neobvykle rychlými tempy.
Obdobný vývoj nyní zažívá také Polsko a Česká republika. Inflaci ve všech třech případech táhnou nahoru především ceny služeb, jejichž provozovatelé si pravděpodobně vyššími cenami kompenzují nárůst nákladů spojených s vládními opatřeními proti koronaviru.
Naproti tomu v zemích západní Evropy se spotřebitelské ceny v průběhu druhého čtvrtletí vyvíjely podle očekávání, když na propad poptávky zareagovaly nižším růstem.
Nad vývojem ve středoevropském regionu si teď lámou hlavu především tamní centrální banky, které v minulých měsících výrazně uvolnily měnovou politiku s cílem podpořit oživení ekonomik, nyní však čelí inflaci poblíž horní hranice svých tolerančních pásem. Hodnoty české inflace za červenec se dozvíme ve čtvrtek.
Očekávání investorů a analytiků pro následujícího půl roku se podle srpnového ZEW indexu výrazně zlepšila, trh přitom čekal, že dojde k jejich mírnému zhoršení. Za odhady naopak zaostalo hodnocení současné situace, kde trh počítal s dalším nárůstem indexu, ten však nakonec setrval poblíž červencové hodnoty.
V hodnocení investorů a analytiků se teď mísí poslední vývoj měsíčních indikátorů, který ukazuje na oproti očekávání rychlejší oživení ekonomik, s narůstajícím počtem nových případů koronavirové nákazy, která naopak může toho oživení významně přibrzdit.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
