Maďarsko jako trojský kůň pro čínské elektromobily

Viktor Orbán, maďarský premiér a vyhraněný a současně neúnavný odpůrce politické korektnosti, podkopává snahy eurobloku zastavit příliv levných vozidel. Před rokem uskutečnil čínský prezident Si Ťin-pching jednu ze svých vzácných návštěv Evropy. Její vrchol představovala zastávka v Budapešti, kde se setkal s předsedou maďarské vlády.
Orbánovo sbližování s Čínou s sebou nese politická rizika, zejména ve vztahu k USA. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Orbánovo sbližování s Čínou s sebou nese politická rizika, zejména ve vztahu k USA. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Na letištní ploše, uprostřed přehlídky vojáků a lidových tanečníků, se oba silní muži s upřímným nadšením objali. Teď už není pochyb o tom, že přivítání čínské hlavy státu na červeném koberci se maďarskému ministerskému předsedovi vyplatilo.

BYD už teď sílí 

Na začátku května oznámila čínská automobilka BYD plány na zřízení svého evropského sídla v Maďarsku, kde již postavila továrnu, podotýká web Telegraph. Tímto tahem BYD obejde cla, která Brusel loni uvalil na čínská elektrická vozidla a zmařit tak pokus Evropské unie chránit své automobilky, které uvízly v potížích, před přílivem levných dovozů.

To nevyhnutelně prohloubí rozkol mezi Orbánem a zbytkem Evropy, přičemž maďarský vůdce je již nyní postrachem bloku. „To jim zcela umožňuje obejít cla,“ říká Matthias Schmidt, zakladatel evropské poradenské společnosti Schmidt Automotive Research. „Umožňuje jim to bezcelní přístup do členských států Evropské unie.“

Orbánův krok, který má z Maďarska učinit trojského koně pro BYD, přichází v klíčovém okamžiku. V dubnu tento čínský automobilový gigant podle analytické společnosti Jato Dynamics předstihl Teslu a Peugeot a zařadil se mezi deset nejprodávanějších výrobců bateriových elektromobilů v Evropě.

Analytici předpovídají, že BYD svůj tržní podíl ještě zvýší, jakmile zahájí výrobu automobilů ve svém závodě v Maďarsku. „Jestliže prodávají velké množství vozů, které všechny dovážejí z Číny a některé z nich podléhají clům, nedokáži si představit, jak rychle porostou, až začnou vyrábět lokálně,“ říká Felipe Munoz, analytik společnosti Jato.

V Evropě již působí čínské společnosti vyrábějící automobily, ale dělají tak pod záštitou lokálních značek, jako jsou MG, Lotus a Volvo. To znamená, že příchod BYD znamená nový vývoj na trhu, jehož epicentrem se stalo Orbánovo Maďarsko. Loni tato země přilákala 31 procent všech čínských investic do Evropy.

Podle studie konzultantské společnosti Rhodium Group a německého think tanku Merics to bylo více než Británie, Francie a Německo dohromady. Více než 80 procent čínských investic do zelených projektů směřovalo do elektromobilů, včetně továrny BYD a dalších tří továren na výrobu baterií.

Zvoní Německu a Francii hrana?

Odborníci se domnívají, že pokud tento příliv investic bude pokračovat, bezpochyby to vyvolá ještě větší tlak na výrobce v Německu a Francii.

„Přibude-li v budoucnu více továren tohoto typu a pokud se zvýší produkce čínských automobilek v Evropě, pravděpodobně to ještě více zesílí výzvu, kterou čínští výrobci elektromobilů již nyní představují pro evropské a zejména německé automobilky,“ říká Andreas Mischer, analytik Merics.

Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) se však domnívá, že důsledky by mohly být mnohem závažnější. Ve zprávě z tohoto měsíce varovala, že Čína by mohla zničit evropský automobilový průmysl.

„Evropané nestojí proti čínským podnikům – stojí proti strategickým ambicím Komunistické strany Číny, která disponuje kolektivní finanční silou druhé největší ekonomiky světa,“ varuje analýza.

„Současné trendy mají potenciál rozložit průmyslovou páteř Německa, včetně především jeho automobilového průmyslu. Životně důležitý sektor evropské ekonomiky se tak ocitl na pokraji úplného vymizení nebo převzetí čínskými konkurenty,“ podtrhuje podle webu Global Times.

Maďarský premiér a EU jsou na válečné stezce

Tyto obavy však pravděpodobně neodradí Orbána, který zůstává od svého volebního vítězství v roce 2010 ve sporu s Bruselem, zejména v otázkách lidských práv a podpory Ukrajiny ze strany EU.

V uplynulém týdnu Evropská komise kritizovala návrh maďarského zákona o transparentnosti, který podle ní dále omezí média a občanské společnosti. Ještě větší konflikt se rýsuje kolem Orbánova plánu zakázat tento měsíc oslavy Pride v Budapešti, pořádané LBGT komunitou.

Toto rozdělení vytvořilo příležitost pro Peking, který pumpuje miliardy do maďarské infrastruktury. Ani to však nezabránilo tomu, aby ekonomika země v prvním čtvrtletí poklesla o 0,2 procenta. „Maďarská ekonomika má tolik dalších oblastí, které ji táhnou dolů, že čínské investice nejsou dostatečně velké, aby zajistily udržitelný růst,“ říká Liam Peach ze společnosti Capital Economics.

Orbánovo sbližování s Čínou s sebou nese také politická rizika, zejména ve vztahu k USA. Mnozí členové Donaldova Trumpa obdivují Orbánův silový, anti-woke populismus. Ale i když to znamená, že k němu zaujímají mírnější přístup, Maďarsko by mohlo trpět, pokud se EU pokusí uklidnit amerického prezidenta tím, že zaujme tvrdší postoj vůči Číně.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek