Nová úprava, která vstoupila v platnost 1. ledna tohoto roku, velký rozruch mezi veřejností nevzbudila. Snad proto, že většiny rodin se v jejich běžném životě nijak nedotýká. Zcela zásadní změny však přinesla pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) a ty, kdo sem z důvodu neutěšené situace v rodině míří.
Autorku článku na problematiku upozornila svou aktivitou známá influencerka Nikol Leitgeb, která se dlouhodobě věnuje sociální problematice a spolupracuje s Fondem ohrožených dětí, který provozuje zařízení Klokánek.
Základní premisa, na jejímž základě Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o novele zákona 359/1999 Sb. rozhodlo, působí velmi logicky a nezpochybnitelně.
„Děti patří do rodin a nikoli do ústavů, kde jim nikdy nemohou nabídnout tak dobrou péči, jakou si zaslouží a potřebují pro svůj zdravý vývoj,“ uvedl na svém facebookovém účtu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
A dodal: „Proto jsme od letošního roku udělali změnu a nahradili je pěstounskou péčí a podporou biologických rodin. Následujeme tak příklad naprosté většiny evropských zemí, které se vydaly stejnou cestou.“
V teoretické rovině nelze proti deinstitucionalizaci péče o ohrožené děti nic namítat, připouštějí zástupci odborné veřejnosti, s nimiž měla možnost redakce faei.cz hovořit. Dodávají ale, že pokud není podpořena správně fungujícím systémem, může se snadno stát průšvihem, na nějž doplatí právě ti nejzranitelnější.
Novela zákona totiž kromě jiného stanovuje, že soud může v případě dětí mladších čtyř let vydat předběžné opatření pouze o jejich svěření do péče fyzické osoby – tedy přechodného pěstouna, nikoli do péče specializovaných zařízení jako například Klokánek.
Do ZDVOP mohou být tyto děti přijaty pouze na základě dobrovolné dohody se zákonným zástupcem, případně Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), a to maximálně na dobu dvou měsíců.
Co to znamená v praxi? Zákonný zástupce musí své dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dobrovolně svěřit. Případně tuto roli může suplovat OSPOD, ale jen v případě, že toho zákonný zástupce není schopen. To, že se rodič o dítě dostatečně nestará, nebo ho dokonce týrá, není důvodem, aby OSPOD zákonného zástupce v tomto kroku nahradil.
Co se stihne za dva měsíce? Mnoho ne
Nově stanovené časové omezení doby pobytu dítěte často neumožňuje reálné vyřešení rodinné situace, která umístění dítěte zapříčinila. Není například možné, aby za tu dobu rodič úspěšně absolvoval protialkoholní léčbu.
A vzhledem ke dvouměsíční lhůtě není povoleno, aby dítě setrvalo po celou dobu v prostředí, na které si zvyklo.
„Výsledkem může být předčasné ukončení léčby, její selhání, nebo dokonce rozhodnutí rodiče léčbu vůbec nezahájit – právě z obavy, že dítě bude přemístěno k přechodnému pěstounovi,“ uvedla pro faei.cz Hana Kupková, ředitelka Fondu ohrožených dětí, pod nějž Klokánky spadají.
Ze zkušeností těchto zařízení vyplývá, že zákonní zástupci častěji důvěřují zařízení rodinného typu než konkrétnímu pěstounovi, kterého neznají. Navíc mají obavy z možné citové vazby dítěte na jednu osobu, což může zkomplikovat následný návrat dítěte do biologické rodiny.
Výjimka ze stanovené lhůty platí jen pro malé děti mající v zařízení staršího sourozence, aby nedocházelo k jejich rozdělení. Bohužel při následném umístění do pěstounské péče již toto pravidlo často dodržováno není.
Jak uvádí Hana Kupková, sama byla svědkem toho, jak OSPOD musel sourozence rozdělit, neboť pěstoun na přechodnou dobu si nechtěl vzít do péče všechny sourozence, ale jen nejmenšího z nich. Reálně tak mohou být sourozenci rozmístěni na různá místa a prakticky se nepotkávat.
Toto rozdělení velmi často dále prohlubuje traumatický prožitek dítěte, neboť sourozenci mohou být posledními členy rodiny, kteří mu v tu chvíli zbyli.
Pokračování zítra
