Podle posledního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) na vzorku více než 1,7 tisíce lidí je novinářská profese u veřejnosti druhá nejméně prestižní. Hůře dopadli už jenom poslanci. Lépe jsou na tom i ministři, nebo dokonce uklízečky, a samozřejmě lékaři.
Bývaly ale doby, kdy novinářům patřily v této tabulce nejprestižnějších profesí horní příčky. Současný razantní propad je to značné míry způsobený některými politiky, kteří už několik let „nepohodlné“ redaktorky a redaktory „ostřelují“ a jejich práci znevažují.
Frontální útok na novinářskou profesi zahájili už prezidenti Václav Klaus a zejména Miloš Zeman, pak se k nim přidal i Andrej Babiš (ANO) nebo Tomio Okamura (SPD). Důvod je zřejmý: Redaktoři kladou nepříjemné otázky a příliš se „šťourají“ v politickém zákulisí.
Politici si proto našli jiný kanál, jak komunikovat se svými voliči, aniž by je někdo konfrontoval s jejich předchozími výroky a rozhodnutími nebo dokonce je usvědčil ze lži – jsou to sociální sítě, které se do značné míry staly konkurentem tradiční redakční práce.
A nejde jenom o politiky. Sociální sítě se staly důležitou platformou na šíření zpráv, ale také dezinformací a vyložených lží. Mnoha lidem ale tento zdroj stačí, byť na sociálních sítích neplatí zavedená pravidla pro seriózní redakce, která se týkají třeba ověřování informací.
I tak se ukazuje, že média stále dokážou být hodně silná, a dokonce ovlivňovat významná politická rozhodnutí, případně aspoň upozornit veřejnost na něco nekalého nebo minimálně podezřelého.
Jmenujme aspoň některé z nich. Jde například o kauzu Dozimetr, která je spojovaná především s některými politiky z hnutí STAN – ostatně tehdejší ministr školství Petr Gazdík kvůli tomu rezignoval a z vysoké politiky se stáhl.
Pak je tu případ podezřelé kampeličky, kterou v minulosti využívali někteří politici ODS včetně končícího premiéra Petra Fialy. Mimochodem: Česká národní banka (ČNB) nakonec Podnikatelské družstevní záložně zkraje tohoto roku odebrala licenci.
Z posledních měsíců nesmíme zapomenout na kauzu někdejší dlouholeté poslankyně Margity Balaštíkové, které zlomil politický vaz odhalený skandál spočívající v tom, že na firmu svého exmanžela posílala kontroly krajské hygieny. A ještě chtěla nechat zastřelit psa jeho nové partnerky.
Dalšími kauzami, který „vyhrabali“ novináři, je doslova ověnčen čestný prezident Motoristů sobě a kandidát na ministra zahraničí Filip Turek – nejen kvůli svým rasistickým výrokům. Seznam odhalených (nejen) politických kauz by nepochybně mohl být podstatně delší.
Dokládá to, že seriózní média, která dělají dobře svou práci, mají stále významné postavení ve společnosti. Ne nadarmo se o sdělovacích prostředcích hovoří jako o hlídacím psu demokracie, což je samozřejmě některým politikům proti srsti.
Ostatně kdyby média neměla stále dostatečnou sílu, nekoupil by uhlobaron Pavel Tykač, který stále rozvíjí svůj energetický byznys, půlku mediální skupiny Mafra vydávající deník MF Dnes a další tituly, které denně oslovují miliony čtenářů.
