Wanda Jablonski: Něco na té ženě je

„Nejlepší novináři bývají částečně také detektivy, ba diplomaty – a někdy dokonce ovlivní dějiny. Wanda Jablonski taková byla,“ píše se v recenzi knihy Queen of Oil Club: The Interpid Wanda Jablonski and the Power of Information, jež vyšla v roce 2009 v akademickém žurnálu The Middle East Journal.
Wanda Jablonski na archivním snímku. Reprofoto: lavanguardia.com

Dnes jen poměrně málo známá Jablonski novinářsky pokrývala ropný průmysl od padesátých let až po osmdesátá. Kromě jiného založila týdeník Petroleum Intelligence Weekly, jenž se stal jakousi „biblí“ celé ropné branže. Výše zmíněná kniha pochází z pera Anny Rubinové, která pro Jablonskou v osmdesátých letech pracovala.

Dozvíme se například, že už zhruba před šedesáti lety Jablonski na jisté konferenci pravila, že „Američané se potřebují naučit myslet tak, jak myslí Arabové, a nemyslet tak, jak se domníváme, že by Arabové měli myslet“. Právě neschopnost západních koncernů, „Sedmi sester“, dostatečně nahlédnout důsledky poměrně razantního snížení ceny ropy na sklonku padesátých let se stala zásadním impulsem pro vznik OPEC.

Jablonski se narodila roku 1920 na Slovensku polským rodičům. Její otec, geolog, cestoval po celém světě, a vštípil jí nejen lásku k ropě, nýbrž i jisté světoobčanství. Jelikož prestižní univerzity typu Harvardu, Yale nebo Princetonu v té době ještě nepřijímaly ke studiu ženy, studovala nakonec na Cornellově univerzitě.

PSALI JSME:
Zemřel Paul Volcker. Bankéř, který uspíšil pád železné opony a rozpad SSSR

Z důvodu svého pohlaví měla následně značné potíže prosadit se v novinařině týkající se tak neženské tématiky, jakou zvláště v té době ropný průmysl býval. Ženský šarm však jí rozhodně nepřekážel v kultivaci vztahů se zdroji z okruhu „Sedmi sester“, druhdy největších ropných společností.

Vypěstovala si nakonec pověst tak dobře informované žurnalistky, že to byli nejvyšší šéfové ropných koncernů, a nikoli ona, kdo žádonil o interview. Když ji agenti CIA roku 1954 požádali, aby pro ně monitorovala situaci v Íránu – v době po převratu, v němž padl Mosaddekův režim – nebyla nadšená. „Tihle muži toho o ropě a o Blízkém východu vůbec moc nevědí,“ řekla.

S dějinami pohnula na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy se stala klíčovou neformální hybatelkou v ustavení OPEC. Vavříny sbírala i v sedmdesátých letech, kdy pokrývala ropné krize, a dále, vlastně až do své smrti roku 1992. Londýnský představitel národní kuvajtské ropné společnosti na její adresu poznamenal: „Na té ženě je cosi, co přiměje i tiché muže s pevnou vůlí, aby se jí svěřili s tím, co mělo zůstat tajemstvím.“

PSALI JSME:
Clark Gable a jeho DC-3 „Dakota“. Víme, kde skončila

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru