Jaké jsou hlavní důvody poklesu cen komodity? Může cena znovu růst? V roce 2023 mohutně rostla těžba suroviny v USA. Země, která již přes deset let zvyšuje vývoz ropy díky nárůstu břidličných vrtů dokázala letos obvykle produkovat přes 13 milionů barelů ropy denně.
To je již více než polovina celé její spotřeby, která se navíc může ještě snížit. Náklady na vytěžení suroviny v této zemi vlivem nových technologií spíše klesají a podporují tak rozvoj nových těžebních oblastí.
Druhým faktorem, který stojí za poklesem cen, je zpomalení v Číně. Tamní ekonomika si prochází složitým obdobím, poslední data o inflaci ukázala na pokračující hrozbu delšího období deflace. Ceny v listopadu klesaly o 0,5 procenta, a země tak nejeví známky ekonomického obratu. Tomu odpovídají i snižující se předstihové ekonomické indikátory.
Na straně globální poptávky tedy panuje mohutný výpadek. V neposlední řadě je zde konflikt v Pásmu Gazy, ten hrozil způsobením nového ropného šoku, ale to se zatím rozhodně nestalo. Konflikt zůstává lokální, bez významnějšího dopadu na světovou ekonomiku. Co by mohlo přinést naopak růst cen v delším období?
Ruská federace je významně závislá na svých příjmech z vývozu energetických surovin (ropa, plyn, uhlí apod.). Dopad uvalených sankcí je přitom poměrně slabý, pokud by se tyto sankce podařilo lépe vymáhat, objem ropy na trzích by mohl klesat a cena komodity by opět mohla růst.
Takto tamní ekonomika dokáže těžit z prostého faktu, že cena ropy Ural (kolem 67 dolarů za barel) nabízí značný arbitrážní potenciál vůči ropě typu Brent a WTI. Toho řada firem v světové ekonomice využívá a obohacuje se tak na probíhajícím konfliktu na Ukrajině.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
