
Nejnovější šetření tak navazuje na výsledky květnového průzkumu agentury CzechTourism, podle něhož se letos chystá strávit dovolenou v tuzemsku 79 % Čechů. Koronakrize totiž zásadním způsobem změnila i běžné uvažování o letošních dovolených. Z průzkumu iniciativy Zachraňme turismus vyplývá, že devět z deseti Čechů má letos zájem o dovolenou v České republice, a to především na Šumavě, jižní Moravě nebo v jižních Čechách.
Právě lokalita je podle 83 % dotázaných zásadní při výběru dovolené. „S rozdílem zhruba deseti procentních bodů je na druhém místě kvalita stravování, následovaná možnostmi aktivit a zážitků. Méně zásadní, ale stále důležitá, je i cena ubytování či recenze jednotlivých míst,“ říká Tomáš Barčík z iniciativy Zachraňme turismus. Poněkud překvapivé je zjištění, že riziko nákazy koronavirem považují za nedůležité necelé dvě pětiny Čechů.
Ve výběru letošních dovolených vedou podle průzkumu pobyty v hotelech a penzionech, a to zejména u věkové kategorie 60+ (60 %). Češi se zdráhají využít služeb sdíleného ubytování typu Airbnb (10 %), ještě méně se jim ale zamlouvají ubytovny či hostely (8 %). Kromě nejmladší kategorie (18-29 let), která kempy a karavany vnímá jako druhý nejlepší způsob ubytování, jsou kempy a karavany třetí nejméně lákavou variantou.
„Hotely jsou dlouhodobě ještě lákavější pro zahraniční turisty, a čím luxusnější, tím lépe. V českých pětihvězdičkových hotelech se loni ubytovalo pouze sedm procent Čechů a zbytek tvořili hosté ze zahraničí. Stejná situace byla i v hotelech, motelech a botelech se čtyřmi hvězdami,“ říká Tomáš Odstrčil z projektu Česko v datech.
Podle iniciativy Zachraňme turismus bude proto letos stěžejní přilákat české turisty do míst, kam obvykle jezdí zahraniční hosté. Úbytek zahraničních turistů může pro cestovní ruch znamenat výrazný pokles a ohrožení zaměstnanosti a právě dovolená Čechů v tuzemsku může pomoci kompenzovat dopady.
Otázkou proto zůstává, jak moc letos českou ekonomiku zasáhne výpadek zahraničních turistů. Podle ČSÚ spotřeba příjezdového cestovního ruchu loni dosáhla 167 miliard korun. Podíl přidané hodnoty vytvořené v sektoru cestovního ruchu dosahoval loni necelá tři procenta. Letošní krize však pro něj bude znamenat zásadní ránu. V ohrožení je i zhruba 241 tisíc lidí, kteří jsou podle dat Českého statistického úřadu v cestovním ruchu zaměstnáni. Nejvíce jich pracuje v restauracích (71 tisíc) a hotelech (40 tisíc), cestovní kanceláře dávají práci 14 tisícům lidí.
„Nicméně pokud Češi budou méně jezdit do zahraničí a budou více využívat tuzemský cestovní ruch, mohou negativní dopady výrazně vykompenzovat. Minimálně z makro pohledu. Data z platební bilance ukazují, že jsme v zahraničí utratili při cestování asi 135 miliard korun,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) zasazuje údaje do evropského kontextu se včera zveřejněnými údaji Eurostatu. „Pětina Čechů si nemůže finančně dovolit ani týdenní dovolenou jednou ročně. Zní to zle, ale jsme na tom lépe než Francouzi, Belgičané, Irové, Španělé či Slováci,“ říká ekonom a dodává, že bezmála třetina obyvatel Evropské unie si nemůže dovolit ani jednu týdenní dovolenou mimo domov ročně, přičemž nemusí nutně jít o zahraniční dovolenou.