Během září stoupla míra nezaměstnanosti pouze v hlavním městě Praze, v ostatních krajích ČR buď zůstala na srpnové úrovni, nebo dokonce poklesla. Trh práce tedy dokázala absorbovat i čerstvé absolventy škol, kteří každoročně přes léto a pak v září hledají pracovní uplatnění. Nutné ale říci, že tři čtvrtiny volných pracovních míst jsou určeny pro lidi se základním či nižším vzděláním. Na druhou stranu, poptávka po kvalifikovanější práci se mnohdy ve statistice Úřadu práce ani neobjeví, neboť zaměstnavatelé takové pracovníky hledají jinými cestami.
Stále příznivá situace na tuzemském trhu práce svědčí o tom, že před letošním úderem koronaviru na něm existoval značný „polštář“ extrémně nízké míry nezaměstnanosti a historicky rekordního počtu volných pracovních míst, který nyní stále tlumí dopad probíhající koronavirové krize. Ten pochopitelně tlumí také vládní opatření na podporu zaměstnanosti, jako je program Antivirus.
Přesto je třeba v posledním letošním čtvrtletí počítat s růstem míry nezaměstnanosti, a to až k úrovni pěti procent. V posledních třech měsících roku a pak dále v roce 2021 se bude v rostoucí míře projevovat efekt odeznění či zmírnění vládních podpůrných opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti. Firmy tak také budou moci lépe vyhodnotit, jak si skutečně stojí – pak se spíše odhodlají ke krokům za účelem snížení nákladů, včetně právě propouštění.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
