
Podle Kubického by spuštění potrubí umožnilo naplnit zásobníky v období, které zbývá do příchodu zimy. Míní, že spuštění plynovodu by vedlo k tomu, že by Rusko dodávalo mnohem vyšší objem plynu, než nyní. Zřejmě by podle něj dodalo veškerý nasmlouvaný objem suroviny. Až budou zásobníky plné, lze prý Nord Stream 2 zase vypnout.
Výstavba potrubí Nord Stream 2, jež spojuje Rusko přímo s Německem, byla dokončena loni. Plynovod však nebyl nikdy spuštěn. Nejprve kvůli chybějícímu povolení německých úřadů, ale také Bruselu, posléze kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Plyn tak stále do Německa proudí přímo z Ruska pouze „sesterským“ potrubím Nord Stream 1. To však nyní plyn přepravuje pouze z pětiny své kapacity. Rusko to vysvětluje technickými překážkami, jako je chybějící turbína nebo dokumentace k ní.
Podle Berlína je ale ruská motivace ke snížení dodávek primárně politická. Kreml prý chce Německo „skřípnout“, přimět k ukončení nebo alespoň omezení sankcí uvedených v důsledku invaze, případně právě ke spuštění Nord Streamu 2.
Volání po spuštění Nord Streamu 2 ale bude zřejmě v příštích týdnech sílit. Na poplach totiž bijí němečtí průmyslníci. Podle nich rekordní ceny elektřiny a takřka rekordní ceny plynu, jež nyní nastávají, můžou vést k postupné deindustrializaci Německa.
Motor evropské ekonomiky by tedy postupně přišel o svůj průmysl. Netřeba připomínat, že Česko tím pádem také. Zkázu by to přineslo ale celému evropskému hospodářství.
Německo a některé další země typu Nizozemska totiž skrze Evropskou centrální banku zastřeně financují země typu Itálie nebo Španělska, které by jinak byly v bankrotovém stavu již nyní. Pokud nebude mít Německo svůj průmysl v jeho současné síle, nebude mít ani z čeho financovat mnohem chudší, předlužený jih eurozóny.
„Opravdu se obávám postupné deindustrializace Německa,“ citovala v pátek agentura Bloomberg Ralfa Stoffelse, generálního ředitele společnosti BIW Isolierstoffe. Firma založená roku 1971 je dnes lídrem evropského trhu s izolačními materiály. Energetická drahota je podle Stoffelse v Německu ještě závažnější, než jinde.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)